Proč na Hradě nevisela evropská vlajka??

Nádvořím pražského hradu procházejí tisíce návštěvníků, je 1.května. Mezi mnoha zahraničními návštěvníky jsou i české rodiny s dětmi. Často přišly navštívit symbol české státnosti, mimo jiné hrob Jiříka z Poděbrad, českého krále, který prosazoval myšlenkou evropského společenství již před více než půltisíciletím. Všichni vědí, že Česká republika je prvním dnem plnoprávným členem Evropské unie. Jak zaraženi ale musí být mnozí, když si při důkladnějším pohledu povšimnou, že výzdoba hradu nejeví jakékoliv známky sounáležitosti historického centra státnosti s novodobým politickým útvarem nazývaným Evropská unie. Nad hradem jako obvykle vlaje státní vlajka a na stožárech u hlavní brány, kde běžně bývá při různých příležitostech vyvěšována vedle vlajky české i vlajka zahraniční, vlají ostentativně dvě vlajky tuzemské. Zahraniční návštěvníci musejí mít pocit, že jde snad o nějakou technickou chybu protokolu, nepříjemné faux pas, když správa hradu nevyvěsila vlajky dle instrukcí prezidentské kanceláře. Naštěstí asi neví, že jde o faux pas zcela záměrné. Co ale mají říci rodiče dětem, s nimiž přišli na Hrad přemýšlet o české historii v kontextu vstupu do Evropské unie? Český prezident, demokraticky volený symbolický následník českých králů, se totiž rozhodl, že Hrad bude historický den vstupu do Evropské unie ignorovat, vlajka bruselská mu prý připomíná sovětskou. V referendu své ano ale řekla drtivá většina občanů a tak, jako i od těch, kdo nevolili Václava Klause se očekává minimálně formální vzdávání holdu k demokraticky zvolenému prezidentu, i občané očekávají alespoň formální respekt třeba euroskeptického prezidenta k rozhodnutí o vstupu do EU. Ostudné přehlížení historického kroku českého státu vycházejícího z demokratické vůle většiny ze strany Hradu bychom neměli zapomenout, zejména až budeme, doufejme v přímé volbě, volit prezidenta příštího. Ten snad bude mít více společného a s Evropanem a slavným českým králem Jiříkem z Poděbrad, jehož ostatky jsou na půdě Hradu uloženy.

Jiří Witzany, 1.května 2004