Dne 1.1.2000 nabyl účinnosti zákon o svobodném přístupu k informacím, na jehož základě mohou pražané žádat Magistrát a úřady městských částí o poskytování informací týkajících se jejich působnosti. K nejdůležitějším patří detailní informace o hospodaření města a městských částí s majetkem a veřejnými prostředky. Ty jsou obsaženy v rozpočtech a ve spleti obchodních smluv, které město a městské části uzavírají s občany, podnikateli a s právnickými osobami. A právě otázka zveřejňování obchodních smluv je nyní předmětem ostrých debat politiků a právníků. Filozofie zákona by se dala stručně shrnout heslem „co není označeno jako tajné, je veřejné.“ Tedy všechny smlouvy nepodléhající obchodnímu tajemství by měly být veřejné. Pražský Magistrát však zvolil filozofii opačnou „co není výslovně označeno jako veřejné, je tajné.“ Toto stanovisko ve své odpovědi na mou interpelaci bohužel potvrdil tajemník Magistrátu. Úřad tak pro jistotu utajuje všechny obchodní smlouvy, o nichž si není jist, zda jsou tajné či nikoliv. Ačkoli tvrdí, že se snaží město uchránit před případnými soudními spory, právě tímto postupem se vystavuje nebezpečí sporu předem prohraného. Podle řady právních stanovisek je totiž tento výklad a postup chybný - všechny smlouvy města, ve kterých není obchodní tajemství od počátku zakotveno jsou podle zákona o informacích veřejné. Věřme, že vedení města nakonec změní své stanovisko bez donucení právní cestou.

Zpřístupnění obchodních smluv je klíčem ke zvýšení veřejné kontroly orgánů města a ke zefektivnění nakládaní s městským majetkem a prostředky. Jejich veřejnost nutí představitele města uzavírat smlouvy pro město pokud možno co nejvýhodnější. Důležitá je i kontrola plnění smluv již uzavřených. Jako příklad může sloužit smlouva o dlouhodobém pronájmu pozemku na Vypichu firmě Pross za účelem výstavby společensko-obchodního centra. Až díky protestům občanů a interpelacím zastupitelů 4koalice se nedávno podařilo včas zastavit připravovanou výstavbu, která se ukázala být zcela v rozporu s původním záměrem zakotveným ve smlouvě. Druhým příkladem je nedávné vypovězení smlouvy mezi městem a firmou Rencar a.s., které bylo učiněno na základě interpelace upozorňující na faktické neplnění platné a pro město velmi nevýhodné smlouvy. Vypovězení této smlouvy a její nahrazení přímými smlouvami s poskytovateli velkoplošných reklam přinese městu dodatečné příjmy ve výši přibližně 50 milionů Kč ročně. Městských smluv jsou však tisíce a zastupitelů ochotných se jimi zabývat ne mnoho. Čím více pražanů se proto bude podílet na správě věcí veřejných, tím lépe pro Prahu a naši křehkou demokracii.