Současné volební preference ukazují přetrvávající vysokou podporu Čtyřkoalice, zároveň ale indikují jistý pokles její popularity. Pokles preferencí 4K lze přirovnat poklesu kurzu EURA, které oslabuje mimo jiné díky nedůvěře v soudržnost a akceschopnost Evropské unie. Političtí konkurenti 4koalice ne náhodou kritizují právě její „nesourodost" a „nestandardnost." S dojmem jisté neschopnosti a těžkopádnosti 4koalice se lze setkat i u jejích mnohých příznivců, kteří váhají, zda raději nedat hlas ODS, straně zjevně schopné a odhodlané mocensky zúročit hlasy svých voličů. Tyto dojmy jsou bohužel posilovány dlouho odkládanou volbou společného lídra a častou neschopností včas, srozumitelně a proaktivně jako 4koalice reagovat a jednat. 4koalice tak často prohrává s mediálně  zdatnou a agresivní rétorikou Klausovy ODS.
 Tato slabost 4koalice na politické scéně vyvěrá z nedostatku vnitřního konsensu a z absence efektivních mechanismů pro jeho vytváření. 4koalice musí voliče přesvědčit nejen, že stojí na správných politických principech, tedy na principech  politických a ekonomických svobod jedince, jejichž základem  je morální a právní řád, ale také, že je schopna tyto principy efektivně prosazovat v politické praxi.
Zásadním heslem, pokud jde o reformu vnitřního fungování 4koalice, tedy je „NEZŮSTAT V PŮLI CESTY." Podívejme se například na volbu lídra 4koalice. Osmičlenné politické radě se stále nedaří nalézt konsensus pro jeho jmenování. Kdyby totiž např. vedení KDU akceptovalo kandidáta US, octlo by se pod palbou kritiky ve vlastní straně. Podobně kdyby vedení US akceptovalo kandidáta KDU, jistě si dokážeme reálně představit jakou hůl by dalo do ruky svým kritikům, kritikům 4koalice, a jak by se zkomplikovala situace uvnitř US. Jediným řešením je volba lídra vyprofilovaného ve vnitročtyřkoaliční volební kampani velkým volebním shromážděním s velmi pečlivě stanovenými volebními pravidly, které předcházejí patu „stranické volby" (např. povinností volit nejen nejpreferovanějšího z nejméně dvou kandidátů své strany, ale také z jiných stran). Tento mechanismus volby a jiné rozhodovací mechanismy nelze podceňovat, jsou klíčové pro budoucnost 4koalice, stejně jako je pro budoucí charakter naší demokracie klíčovým parlamentní volební systém a způsob volby prezidenta.
 Jak dál, pokud se podaří vhodným způsobem zvolit lídra 4koalice? Pokud tento lídr bude rychle a důrazně reagovat na jednotlivá politická témata, pokud bude proaktivně přicházet s vlastními politickými iniciativami, riskuje, že narazí na odpor u té, či oné části 4koalice, která vůbec nebude mít možnost se k nim standardním způsobem včas vyjádřit. Odpovědí je vytvoření 4koaličních rad, či výborů na republikové, regionální a okresní úrovni, jak již zamýšlel návrh první Svatováclavské smlouvy. Model 4koalice by se tak paradoxně přiblížil k ideálnímu modelu, který se Unie svobody pokusila promítnout do stanov při svém vzniku, strany s jednotným programem, v rámci níž jsou však zároveň etablovány názorové platformy zajišťující vnitřní názorovou diferenciaci a názorovou svobodu. Přemýšlejme však dál: je efektivní, aby v tomto případě strany 4kolalice zůstávaly samostatnými právními subjekty registrovanými podle zákona o politických stranách, zatímco samotná 4koalice pouhou smluvní konfederací, která není existujícím právním subjektem? Tento stav s sebou přináší mnoho komplikací, mimo jiné pro společné hospodaření 4K, zároveň  je velkým argumentem kritiků, kteří nadále budou poukazovat na nesourodost a nejednotnost 4koalice a na riziko jejího budoucího rozpadu. Východiskem je registrace 4koalice jako politické strany a zároveň pravděpodobně nutné zrušení formální registrace jejích členských stran, které však nadále zůstanou autonomními stranami v rámci stanov 4koalice (analogií názorových platforem s rozdílným úhlem nebo „zabarvením" pohledu na společné programové principy vycházejícím z rozdílných historických, společenských nebo i ideových kořenů).  Tento integrační proces samozřejmě musí být postupný a nenásilný, zároveň ale dostatečně rychlý.
Jakkoliv se tyto úvahy o možné budoucnosti 4koalice zdají být nepříjemné, považuji je za nezbytné, pokud chceme v reálném čase nejen přesvědčit, ale také být politickou silou, která je schopna převzít odpovědnost za vládu v této zemi a efektivně prosazovat politické principy svobody a řádu, za nimiž stojíme.

Jiří Witzany,  4.11.2000