Novopečený kapr, který si nechce vypustit rybník

 

Česká republika by neměla přijímat euro, prý dokud nebude prokazatelně jasné, že tento krok bude pro ekonomiku prospěšný, řekl nedávno novopečený viceguvernér ČNB, Miroslav Singer. Přitom jako zkušený ekonom  bezesporu musí dobře vědět, že takový požadavek, doslovně vzato, znamená odklad vstupu ČR do eurozóny na neurčito.

Předpovědět přesně chování ekonomiky po přijetí eura totiž nedokáží ani nejkomplikovanější ekonometrické modely. Jedním z důvodů je nevyzpytatelný lidský faktor, chování spotřebitelů, politiků i vlastníků kapitálu, vývoj jejich důvěry či nedůvěry v nové ekonomické prostředí. Přesně proto nelze nikdy zcela přesně předpovědět náklady a výnosy přijetí eura. Lze je však jistě odhadovat a uvádět řadu kvalitativních ekonomických argumentů pro a proti. Na jedné straně řada renomovaných ekonomů včetně ekonomů OECD (Ekonomická zpráva o ČR, 2004) nepochybuje o převažujících výhodách přijetí eura spočívajících nejen ve snížení transakčních nákladů a v dalším zvýšení atraktivnosti ČR pro zahraniční investory, ale také v adopci pevného závazku fiskální a měnové  disciplíny. Na druhou stranu, řada domácích ekonomů, zejména blízkých škole V. Klause, zdůrazňuje nevýhody vstupu do eurozóny a snaží se tento krok odkládat co nejdéle, pokud možno na neurčito.

Jako hlavní argument bývá uváděna ztráta kontroly nad vlastní měnovou politikou. V situaci, kdy domácí úrokové sazby již delší dobu logicky věrně kopírují úrokové sazby evropské měny, je však tento argument do značné míry virtuální. Důvod pro odlišnou měnovou politiku by totiž mohl nastat zejména v situaci vysoké konjunktury a úrokových sazeb v zemích eurozóny a na druhé straně recese v ČR, tedy potřeby nízkých domácích sazeb. Ekonomický růst EU však vzhledem k enormní exportní provázanosti přináší i růst ekonomiky domácí. Recese by proto za těchto okolností mohla nastat snad jen díky mimořádně chybné ekonomické politice vlády. Pokud tuto možnost vyloučíme a budeme předpokládat, že hospodářská politika vlády bude standardní bez snahy o opětovné hledání specificky českých cest, docházíme k závěru, že potřeba vytvoření významnějšího úrokového diferenciálu mezi domácí a evropskou měnou je vysoce nepravděpodobná..

          Hlavním nepříjemným důsledkem ztráty kontroly nad měnovou politikou pak zejména ztráta významu bankovní rady jako orgánu, který o domácích úrokových sazbách rozhoduje a jehož členové mohou napínat finanční trhy tím, zda korunové úrokové sazby jinak víceméně kopírující sazby EUR zvýší či překvapivě sníží o nesmírně významných 0,25%.

          Je pochopitelné, že noví členové bankovní rady se budou těžko smiřovat se ztrátou čerstvě nabyté důležitosti, sotva do svého křesla usedli. Tento střet zájmů by však neměl ohrožovat cestu České republiky k prosperitě vyspělých evropských zemí, jejímž významným milníkem je hladké a efektivní přijetí společné evropské měny. Právě zajištění tohoto procesu, přesné časování a volba vstupního směnného kurzu je v tomto okamžiku tím nejvýznamnějším a nejtěžším úkolem, který před novým vedením ČNB stojí.

 

Jiří Witzany,

manažer finančních rizik

místopředseda Evropských demokratů