Určují agendu veřejného prostoru média nebo politici?
ČRo 6 |
20.1.2006 | 20:10 | pořad: Média v postmoderním světě
Radko KUBIČKO, moderátor
--------------------
Začíná pořad o médiích, informacích a novinářích, začíná pořad Média v
postmoderním světě. Od mikrofonu Českého rozhlasu 6 vás při jeho poslechu vítá
Radko Kubičko. Mediokracie, politika a média, kdo určuje agendu veřejného
prostoru, média nebo politikové? Tak tuto otázku jsme si položili těsně před
koncem minulého roku ve studiu Českého rozhlasu 6, kdy jsme společně s
občanským sdružením Hermes zorganizovali besedu s názvem, který zazněl v úvodu
- co je to mediokracie? Vládnou společnosti média, ovládají spíše politikové
média nebo média politiky? Besedy se zúčastnili mimo jiné poslanec Parlamentu
České republiky za KDU-ČSL a předseda Stálé komise pro sdělovací prostředky
Jaromír Talíř, šéfredaktor Českého rozhlasu 6 Ivan Štern, novinářka z Lidových
novin Renata Kalenská a PR odborník Roman Bajčan. Besedu moderoval Jan Vávra.
První část této besedy jste měli už možnost slyšet v našem pořadu Média v
postmoderním světě zhruba před měsícem. Po vystoupení hlavních panelistů se ale
také rozproudila v našem studiu živá diskuse za účasti publika a právě tato
diskuse bude náplní dnešního pořadu Média v postmoderním světě, který právě
začal. Dobrý večer.
Petr SAK, sociolog
--------------------
Petr Sak, dobrý den. Na začátku pořadu byla vyslovena teze, že média jsou hlídací
pes demokracie, a potom v podobě otázky byla zpochybněna, že vlastně média už
tu společnost ovládly a že vlastně nahrazují ty politiky. Já si myslím, že
společnost se někam posunula, a že je to takové prvoplánové vidění, tady to
rozlišení. Ty politici a média jsou jako klenba, které jsou propojeny a oni se
vzájemně potřebují. Já bych to ukázal na příkladu KGB a CIA. V prvním plánu to
vypadá, že to jsou strašný protivníci, a taky jsou v tom prvním plánu, ale oni
se vzájemně potřebují, oni jsou partneři. Čím ukáže CIA, že KGB je silnější,
tím bude mít větší rozpočet a tím větší bude mít vliv ve společnosti a zase
naopak. A zrovna tak je to mezi politiky a médii. Politici potřebují média a
zase naopak média potřebují politiky. Já vidím problém někde jinde. To začalo
už s vývojem masové společnosti, když v publikaci Vzpoura davů Ortega y Gasset
varoval před masovou společností a jak média, tak politici, tak se orientují na
tu část společnosti, která je politicky nevyhraněná, ovlivnitelná a málo
vzdělaná. V naší společnosti se pohybuje podíl vysokoškolsky vzdělaných lidí v
posledních deseti letech od deseti procent nahoru. Pořád je obrovská část
společnosti, která nemá ani maturitu, a to je ta část společnosti, která
reaguje na reklamy, a to je ta část společnosti, která se před volbami dá
ovlivnit. Ta média nebo politici neovlivní člověka, který kriticky myslí, má
informace z různých zdrojů. Politici a média pro tu svou reklamu ovlivní tyto
lidi. Z mých výzkumů vychází, že nejlépe ovlivnitelná nebo manipulovatelná je
šestnáctiletá dívka z malé vesnice se základním vzděláním a to je modelově to,
na koho jsou ta média zaměřená. My jsme měli nedávno fokus group s novináři na
téma Novináři a vzdělanost a ti říkali, že ta jejich média, ti majitelé nemají
zájem dělat kvalitní noviny. To už je dávno pryč, kdy snem nějakého novináře,
když začínal, bylo vybudovat týdeník nebo deník, který by byl kvalitní. Jim jde
o to mít malou remitendu, vysoký náklad a v případě elektronických médií
sledovanost a poslechovost a to se dociluje těmi způsoby, které jsou podstatné
pro těch, řekněme, čtyřicet, padesát procent populace, ale ne pro ty vzdělané.
V šedesátých letech byl dělaný výzkum v Itálii, kde se ukázalo, že televizní
zpravodajství je nesdělné pro většinu společnosti, která má nízké vzdělání. U
nás, a to je celosvětový trend, to zpravodajství a publicistika jsou nesdělné
pro vzdělané lidi, protože to se nedá poslouchat, to se nedá číst. Kolik
novinářů v České republice je schopno udělat analýzu na podkladě argumentů, faktů,
nějakou genezi, že by udělalo toho případu, mezioborové souvislosti, kolik
takových novinářů je? A zase v tom našem fokus group zazněl názor, s kterými se
všichni shodli, že ten majitel nechce kvalitního vzdělaného drahého novináře.
On si vezme levného novináře a on dokonce je ekonomicky úspěšnější, protože
osloví zase ty nevzdělané čtenáře a v tom je, v tom je právě problém.
Jan VÁVRA, moderátor
--------------------
Děkuji. Panelisté chtějí reagovat. Takže nejdřív Roman Bajčan.
Roman BAJČAN, Technika PR
--------------------
Zaznělo tady, že média a politici se potřebují. S tím bych v podstatě zásadně
nesouhlasil. Ano, politici potřebují média, ale média, si myslím, dokážou najít
jinou srandu a dokážou si najít jiná témata, kterými by plnily své stránky, kdy
by mohly věnovat těch šest stran ekonomice, o to víc by měly inzerce a o to víc
by mohly být profitabilnější. A jeden příklad za všechny. Nejvíce prodávaný
bulvární deník Blesk se politice věnuje velmi málo, velmi málo skutečně a je
nejúspěšnější ze všech ostatních tiskovin na trhu. Takže to je důkaz toho, že
média skutečně politiky do značné míry nepotřebují.
Jan VÁVRA, moderátor
--------------------
Jaromír Talíř.
Jaromír TALÍŘ, poslanec /KDU-ČSL/, předseda Stálé komise pro sdělovací
prostředky PS PČR
--------------------
No, já na to musím odpovědět. Máte pravdu možná v tom Blesku, ale proč to
dělají další soukromá média teda, proč tu politiku vyhledávají, jestli říkáte,
že si dokážou najít jiná témata a ...
Roman BAJČAN, Technika PR
--------------------
To je možná správná otázka, pane poslanče, jestli si nemyslí ta média, že budou
vychovávat nás občany, čím vlastně se máme zabývat, co my vlastně máme číst,
jakým způsobem na to máme mít názoru. To je možná trošku něco jiného.
Renata KALENSKÁ, novinářka Lidových novin
--------------------
Nebo si média prostě myslí, že politika je důležitá.
Roman BAJČAN, Technika PR
--------------------
Anebo tak.
Jan VÁVRA, moderátor
--------------------
Ivan Štern.
Ivan ŠTERN, šéfredaktor Českého rozhlasu 6
--------------------
No, já bych ...
Jaromír TALÍŘ, poslanec /KDU-ČSL/, předseda Stálé komise pro sdělovací
prostředky PS PČR
--------------------
Je důležitá.
Renata KALENSKÁ, novinářka Lidových novin
--------------------
Já předpokládám, že když tvoříte zákony, že je důležitá.
Ivan ŠTERN, šéfredaktor Českého rozhlasu 6
--------------------
Já bych to dokonce ještě dál posunul. Já si myslím, že ten příklad s tím
Bleskem je velmi trefný a myslím si, že ten Blesk do jisté míry reprezentuje
určitý segment poptávky, ale to není celá poptávka a politika a zejména
politici, já bych zdůraznil - zejména politici jsou velmi dobře prodejné zboží,
a proto ta média se politikou zabývají i z těch obchodních důvodů, nejenom z
toho důvodu, že ta politika je důležitá. Nemluvě o tom, nemluvě o tom, že i
ten, i ten člověk bez maturity ví jednu věc, že politici, a pohybujeme se stále
v demokratické společnosti, politici z naší vůle, z naší vůle rozhodují o
našich penězích, o našich, našich osudech a dokonce často i o našich životech,
protože koneckonců jsou to politici, kteří rozhodují, jestli země půjde nebo
nepůjde do války nebo něco takového, a to jsou věci, které se týkají každého a
média to samozřejmě vnímají a do jisté míry, do jisté míry posouvají dál. Takže
já bych s vámi nesouhlasil. Samozřejmě se najde určitý segment poptávky, který
raději si počte, co ta nebo ona celebrita včera říkala, než šla spát, ale
zbytek společnosti určitě se zajímá i o tuhletu další oblast.
Jan VÁVRA, moderátor
--------------------
Renata Kalenská.
Renata KALENSKÁ, novinářka Lidových novin
--------------------
A k tomu bych jenom řekla jeden příklad, kterým se vlastně zastanu Lidových
novin, protože ano, chytlavé téma reality show, je to velké téma například
Mladé fronty DNES, je to i velké téma Práva a Lidové noviny prostě o reality
show, možná se dvěma výjimkami, kdy o nich referovala, třeba v případě
přestěhování se VyVolených na Slovensko, tak prostě je ignorují, přitom je to
prodejné téma.
Jan VÁVRA, moderátor
--------------------
Dobře. Já bych poprosil další dotaz z publika. Jiří Witzany.
Jiří WITZANY, člen zastupitelstva hlavního města Prahy,
předseda klubu Evropských demokratů
--------------------
Člen zastupitelstva, opoziční člen zastupitelstva hlavního města Prahy, v
současnosti předseda klubu Evropských demokratů. A zkusím nejdřív odpovědět na
tu otázku, zda média ovládají politiky nebo politici média. Sestoupím o patro
dolů, na úroveň zkušenosti té regionální komunální politiky. Já myslím, že
pravda je obojí. Z té mé zkušenosti média ovládají politiky i politici média.
Má zkušenost je taková, když se novináři, média rozhodnou něco medializovat,
potom se politici na radnici teprve začnou hýbat. V podstatě má-li se něco
změnit oproti tomu běžnému stavu, tak je třeba to medializovat pořádně,
minimálně v České televizi, pak se věci hýbou. Takže když se nějaký novinář
rozhodne, že na něco udeří, tak tím jaksi pohne s těmi politiky, ale také ho k
tomu můžou postrčit občanská sdružení nebo nějaká kapitálově silná společnost
nebo zájmová skupina. Na druhou stranu samozřejmě politici, jak bylo řečeno,
ovlivňují média tím, jaké jim poskytují informace, ale také druhým způsobem,
moc se tady o tom nemluvilo, a jsou to zejména politici v těch mocenských
funkcích, řekněme v radě, kteří mají jaksi napojení nebo úzké vztahy s
kapitálně silnými společnostmi a ty zase mají možnost inzerovat, mají vazby na
majitele médií a nepochybně tenhleten tlak na média, na novináře je vykonáván.
Já mám zkušenost, jsem sedm let v opozici, že v těch pražských redakcích z těch
novinářů, kteří zde byli před sedmi lety, dnes jich je pár. Ta fluktuace je
velká. Vím o řadě z nich, kteří odešli na základě tlaku, tlaku politiků, kteří
si na ně stěžovali, možná udělali nějakou chybu, ale prostě ten tlak byl -
tenhleten novinář zlobí, je třeba, aby odešel a vím o několika, kteří tímto
způsobem odešli nebo byli přeřazeni. Ten, kdo tenhleten tlak uměl vykonávat
jako finanční náměstek, byl zrovna Jiří Paroubek, určitě je to i současný
primátor Pavel Bém. Takže v tomhletom směru jakoby média prohrávají a politici
vyhrávají, ale myslím si, že také prohrává demokracie. Myslím si, kde úplně
teda média prohrávají, je ta komunální politika, typickým příkladem jsou
městské části, kde jaksi jsou potřeba média k té komunikaci s občany, ale
vlastně ta média skoro neexistují, na úrovni městské části Praha 6, Praha 4,
Praha 10 a tady brzy politici přišli na to, že si můžou zřídit takzvané
radniční noviny, které jsou placeny, já bych to nenazýval veřejnoprávní média,
jsou placeny z prostředků daňových poplatníků, ale jsou v podstatě hlásné
trouby jaksi těch vládnoucích reprezentací. Tahleta média velmi brzy vytlačí
jakákoliv soukromá média, pokud existují. Například na úrovni Prahy 6, abych
dal příklad, za starostování Pavla Béma, existoval měsíčník, tuším, jmenoval se
Kabinet, který byl soukromě vydáván, který brzy zkrachoval proto, že ten
radniční měsíčník Šestka, jaksi hlásající to, co potřebovala radnice, snížil,
myslím, cenu inzerce na polovinu proti soukromé sazbě, ze které byl financován ten
soukromý měsíčník. Takže dnes na Praze 6 existuje pouze jeden měsíčník, který
referuje o těch komunálních záležitostech. Takže tady podle mě média jako
poměrně dost prohrávají, ale vyhrává určitá skupina politiků. Druhá skupina,
která je v opozici, prohrává, protože je přes ta média není slyšet a myslím si,
že taky prohrává demokracie. Takže možná dotaz na pana předsedu, jestli tahleta
oblast nevyžaduje nějakou regulaci, protože jsou to také jako veřejnoprávní
média, které také podle mě nemají žádná pravidla. Prostě ty rady, které
disponují s prostředky daňových poplatníků, si to dělají, jak chtějí. Možná,
kdyby tady byla nějaká pravidla hry typu jakýchsi rad nebo něčeho takového, že
by to mohlo kvalitě té demokracie na té nejnižší úrovni. Myslím si, že to je
velký problém. Když se podíváte na velké kauzy z poslední doby, tak nakonec se
odehrávají na komunální úrovni, že, Praha 10, pan Doležal, Pozemkový fond,
všechno nějakým způsobem s tou komunální úrovní souvisí a myslím, že to je
jenom špička ledovce. Takže tolik z těchhletěch dvou pater.
Jan VÁVRA, moderátor
--------------------
Děkuju. Jaromír Talíř.
Jaromír TALÍŘ, poslanec /KDU-ČSL/, předseda Stálé komise pro sdělovací
prostředky PS PČR
--------------------
Já nevím, jakou máte na mysli regulaci. Vy jste naznačil nějaké rady. Já bych
odpověděl, že vlastně to vydává, sám jste řekl, rada té části, městské části,
čili volený orgán jako těmi občany, takže jako navolit tam někoho jiného, kdo
bude zase tento volený orgán jaksi kontrolovat, je obtížné. Nevím. Víte, já vám
řeknu svoji zkušenost, kdy jsme před rokem byli ve Finsku jako Stálá komise pro
sdělovací prostředky se tam seznámit s procesem digitalizace televizního a
rozhlasového vysílání. Navštívili jsme tam soukromé noviny, které vlastní jeden
vlastník už asi po pátou generaci. Čili prostě jsou to klasicky soukromé
noviny, které jsme, my jsme se tam bavili s jedním z šéfredaktorů, a probírali
jsme vlastně jak vychází, co zveřejňují, jak se chovají, tak jsme si říkali,
no, to jsou klasické veřejnoprávní jako noviny, to prostě, to je ... Oni říkali
"ano, my prostě dáváme, my máme své redaktory, které si vychováváme,
politikům dáváme prostoru možná co nejméně na druhé straně, ale přesto o všech
politických událostech referujeme. To znamená, že ten redaktor prostě zjistí
informace přesně z několika zdrojů, dá tam z jedné strany, z druhé strany, je
to jeho autorský článek. Politici se pak vyjadřují v našich komentářích nebo
sloupcích". Prostě a to jsou soukromé noviny. Já jsem se pátral, proč jako
je to zajímavé, že takové noviny mají takový úspěch. Pak jsme zjistili, že
třeba ve Finsku sedmdesát pět procent občanů důvěřuje svému parlamentu, takže
ty poměry jsou tam prostě dané. A znovu se vracím k tomu stavu té společnosti,
jak je nastavená, co vyžaduje od sdělovacích prostředků, od politiků a omlouvám
se možná za ten příměr o tom etickém kodexu, protože to nemělo být vůbec proto,
že bych byl proti etice v chování se jak politiků, tak novinářů, ale prostě
myslím si, že jenom etické kodexy to nevyřeší.
Ivan ŠTERN, šéfredaktor Českého rozhlasu 6
--------------------
Já bych, jestli můžu ...
Jan VÁVRA, moderátor
--------------------
Ivan Štern.
Ivan ŠTERN, šéfredaktor Českého rozhlasu 6
--------------------
... na ty radniční noviny. Já bych neměl osobně problém s radničními novinami
jako takovými. Vy jste ovšem zmínil jednu velice důležitou věc a totiž to, že
oni, oni zneužívají svého postavení na trhu tím, že nakupují reklamu a oni, oni
vlastně, oni vlastně, protože si nemusí tou reklamou vydělávat, protože,
protože ten základní koláč, ze kterého, ze kterého financují svoji existenci,
jde z veřejného rozpočtu, tak vlastně zneužívají, jednak zneužívají svoje
postavení na trhu a jednak deformují ten trh s reklamou a to myslím, že nemusí
řešit žádná další norma. Tady, tady by měl zasáhnout antimonopolní úřad,
protože to je, to je přesně úloha pro antimonopolní úřad.
Jaromír TALÍŘ, poslanec /KDU-ČSL/, předseda Stálé komise pro sdělovací
prostředky PS PČR
--------------------
Já si myslím, že ano, že ale, víte, antimonopolní úřad, to jsme několikrát
řešili v případě, jestli si vzpomenete, když soupeřily dvě vydavatelství o to,
kdo bude jak distribuovat jejich sdělovací prostředky. Tam se, tam se vedl
velký spor o podílu na trhu a většinou tyto radniční noviny mají opravdu
marginální podíl na trhu a pro ten antimonopolní úřad to není jaksi téma. Ale
já si myslím, že máte pravdu v tom, že opravdu se tam zneužívá toho, té pozice,
že jsou dotovány z nějakých veřejných zdrojů. Tam bych to viděl v tom
rozhodnutí, zda vůbec mohou jakoby uveřejňovat reklamu či nikoliv, aby právě se
nezneužívalo té pozice. Ať to teda vydávají za ty radniční peníze, když jsou to
radniční noviny. No a opakuji, je tam zvolený orgán. Je pravda, že tam je
nějaká opozice, která se zřejmě nedostane možná do toho, většinou se tam
nedostane do toho, ale, ale na druhou stranu ta opozice prostě musí najít
nějaký způsob, jak prostě uspět v těch dalších volbách. V tý demokracii, já
vím, že to je těžké, ale jiný způsob já neznám.
Jan VÁVRA, moderátor
--------------------
Roman Bajčan.
Roman BAJČAN, Technika PR
--------------------
Já říkám radniční noviny ano, je určitě otázka, jak moc to zastupitelstvo
zneužívá prostoru, který tam existuje, pro publikaci svých názorů a svých
informací, ale rozhodně si nemyslím, že je to otázka pro antimonopolní úřad a
pro jakési zjišťování, jestli konkurují či nekonkurují, tím, že je tam inzerce,
ostatním deníkům. Myslím si nebo respektive řekl bych, že ze své profese velmi
pečlivě sleduji celou řadu těchto, těchto tiskovin, mám o tom relativně velmi
dobrý přehled. Jednak si myslím, že takové tiskoviny se velmi obtížně čtou, ty
materiály jsou velmi reklamní, velmi nezáživné, a pak, jestli narážíte
konkrétně na cenu inzerce, tak je tak nízká, že skutečně slouží jenom těm, kteří
otevírají novou pizzerii, otevře se nová trafika, je to pro ně cenově
přijatelné a oni by se nedostali cenově, tyto nové firmy, nové hospody, nové
květinářství, do přílohy, pražské přílohy, do městské přílohy velkého deníku.
Jejich ekonomické možnosti nejsou natolik silné, aby si to dokázali zaplatit.
Takže na druhou stranu, si myslím, je to vhodný příspěvek pro vydavatele, tedy
pro jakoukoliv městskou část. Jestli to slouží obecně prospěšným věcem, pak
říkám ano.
Jan VÁVRA, moderátor
--------------------
Máme další přihlášku z publika. Libor Prudký.
Libor PRUDKÝ, sociolog
--------------------
Já se jmenuji Libor Prudký, jsem z Fakulty sociálních věd či z Fakulty
humanitních studií. Jenom bych chtěl poukázat na některé záležitosti spojené s
těmito tématy týkající se analýzy. Za prvé, jsou data, která charakterizují
strukturu produkce veřejnoprávních a komerčních médií, statistická data, která
ukazují, jsou tady, je možné je citovat, je to veřejná záležitost, ukazují na
jednu věc, která je naprosto zásadní a to je, že ten proces, o kterém mluvil
kolega Sak, komercionalizace je zcela jednoznačný, a to jak v soukromých, tak
ve veřejnoprávních médiích. Týká se to jak, tady jsou shodou okolností teda
televize a rádia, ale totéž ukazuje obsahová analýza novin. Druhá věc je, že
přece jenom ty poměry, a to je to, co rozlišuje fakticky teda tu veřejnoprávní
sféru od té komerční, jsou rozdílné. Přece jenom ten podíl zpravodajství mezi
ČT 1 a ČT 2 dohromady a Primou je desetinásobný. Poměr reklamy a shoppingu dohromady
zase je sedmina toho, co má ta Prima a tak dále, ale ten proces tu je. Čili
nabízí se otázka, do jaké míry to platí tady a do jaké míry to platí u
politiků, do jaké míry ten fakt inzerentů jako těch, kteří koneckonců rozhodují
i o kvalitě médií i o kvalitě politiky, odpusťte, není vlastně stěžejní, do
jaké míry je to možná pseudootázka. To, že jsou navzájem propojeni, má logiku i
běžné komunikace. S tím, s kým obcuji, tak s tím prostě si víc rozumím, s tím
se domluvím, nakonec se sejdeme, mám své lidi a své novináře, s kterými jsem
schopen se domluvit. To je přirozené. Ve společnosti sítí to ani jinak být
nemůže, nota bene v Čechách, kde se všichni vlastně známe nebo jsme dokonce
příbuzní. Čili ten problém toho kruhu uzavřeného, nikoliv převahou médií nebo
převahou politiky, nýbrž převahy síly, tlaku, především teda komerčního, je
možná rozhodující. To je jedna poznámka. Druhá poznámka - obsahová analýza je
strašně zajímavá taky, pokud jde o činnost těch kontrolních orgánů. Máme
hotovou analýzu činnosti Rady České televize, která ukazuje, že tato, tento
orgán se z osmdesáti pěti procent zabývá dvěma tématy a to je Rada České
televize sama a generální ředitel České televize, během své existence, je to,
prosím, ze zápisů a z výročních zpráv. To ostatní, všechno to ostatní se vejde
do těch patnácti, dvanácti procent. Totéž ale platí, s prominutím, o Syndikátu
novinářů. Syndikát novinářů má svůj etický kodex, jak víte, který nikdy nebyl
aplikován, nikdy. Žádný syndik nikdy nikoho za nic z novinářů nepopotahoval v
tomto směru, nefunguje to. Nedělejme si iluze. Ta kontrolní, ten kontrolní
mechanismus není jenom, že není z parlamentu, on taky není zevnitř. Opravdu
není snaha k tomu, aby došlo ke zkvalitňování a vůbec to není tak záležitost,
že jako je to, že by novináři chtěli někoho vychovávat. Ne, já myslím, že jsou
rádi většinou, že to takto je, je to velmi pohodlná existence. Pak ještě jedna
poznámka. Analýza, obsahová analýza deníků je ještě zajímavější. To je
samozřejmě strašně obtížný. Nicméně kromě toho, že existuje vztah mezi
politikou a novináři, existuje ještě jedna souvislost a to je to, čemu se říká
hodnotové poselství. Každé, každý z deníků má své centrální hodnotové
poselství, které když chcete, můžete vyložit na základě principů filozofie,
politické filozofie a ta, jak víte, je normativní. To je jediná věda, která
říká dopředu, je normativní a vždycky taková je. A najdete spojitost samozřejmě
mezi Lidovými novinami a Mladou frontou evidentně v určitém zaměření výkladu
světa. Z jiného konce vykládá ten svět Právo a trochu z jiného konce, i když už
dneska hodně blízko té Mladé frontě a těm Lidovým novinám, to vykládá,
vykládají Hospodářské noviny. Nejde zdaleka jenom o to, jestli je ten nebo onen
v převaze, nýbrž do jaké míry táhnou za jeden provaz a v tomto směru manipulují
tou společností, protože chápou, uchopují ta témata společně. V tomto směru ta
symbolická analýza, která je tam, symboličtí analytici jsou ti, kteří vytváří
tu podobu toho světa a hodnotového zaměření.
Jan VÁVRA, moderátor
--------------------
Takže to bylo několik provokativních otázek. Tak pojďme to vzít popořadě.
Nejdřív ta první. To znamená ani politici, ani média, ale inzerenti jsou ti,
kteří stojí v pozadí a vlastně to tady řídí. Chce k tomu někdo? Roman Bajčan.
Roman BAJČAN, Technika PR
--------------------
Když budu hodně provoki, provokativní, pardon, pak bych řekl, že si to
zaslouží. Jsou těmi, kteří, a tady to zaznělo na samém začátku, jsou těmi
nositeli těch hodnot, jsou to plátci daní, za které potom může zasedat parlament,
za které se odehrává celá spousta dalších věcí, takže jestliže třeba po dohodě
s vydavatelem deníku si silný ekonomický subjekt vyjedná nadstandardní
informace o své činnosti, nevidím principiálně na tom nic špatného.
Jan VÁVRA, moderátor
--------------------
Co má dělat takový novinář, když jaksi, já nevím, o takové společnosti chce
něco uveřejnit, něco negativního a je mu v tom bráněno nebo naopak, když má
napsat něco na objednávku, něco pozitivního o společnosti.
Roman BAJČAN, Technika PR
--------------------
Pak bych asi řekl koho chleba jíš, toho píseň zpívej a záleží na novináři a na
jeho nadřízených, jak dalece, jak dalece budou jeho psaní korigovat. To si
myslím, že jsou čistě interní pravidla nebo interní regule, kterými se to či
ono médium řídí.
Ivan ŠTERN, šéfredaktor Českého rozhlasu 6
--------------------
Takhle kdyby to mělo fungovat, tak je to konec médií.
Jan VÁVRA, moderátor
--------------------
Dobře, ale Jiří Witzany vzpomněl, vzpomněl nějaký
příklady, kdy ekonomické subjekty zasáhly a novináři odešli, takže to do určité
míry tak funguje.
Ivan ŠTERN, šéfredaktor Českého rozhlasu 6
--------------------
To je, já o takovém případu teda nevím. Já to teda beru jako informaci, kterou
jako můžu, můžu vzít v potaz a nemusím. Já třeba nemám zkušenost z Českého
rozhlasu, že by z Českého rozhlasu byl kdokoliv odejit na základě nějakého
ekonomického tlaku a už vůbec ne na základě nějakého politického tlaku.
Jan VÁVRA, moderátor
--------------------
Renata Kalenská, a pak ...
Renata KALENSKÁ, novinářka Lidových novin
--------------------
Děkuji. Já mám teda zkušenost jednu a to byl tedy ekonomický tlak, respektive
ekonomicko-politický a šlo o pana tehdy ještě senátora Václava Fischera, který
nesouhlasil s rozhovorem, který jsme udělali, nechtěl, aby se uveřejnil a
vyhrožoval šéfredaktorovi Lidových novin, že pakliže rozhovor vyjde v té
podobě, v jaké probíhal ten uskutečněný rozhovor, tak že on, za prvé, zruší
inzerci a za druhé, stáhne veškeré předplatné, což bylo tehdy nějakých deset
tisíc výtisků, což bylo dost vysoké číslo. Prostě vedení Lidových novin to
odmítlo, řeklo, ať to tedy zruší. On to samozřejmě nezrušil, protože on
potřebuje někde inzerovat. A to byl jediný případ, kdy se třeba někdo snažil na
mě někdo tlačit, když pominu potom takové jakoby latentní tlačení ve smyslu, že
někteří politici se cítí uraženi některými rozhovory, pak už mi je neposkytují.
Tak prostě ta komunikace přestane fungovat.
Jan VÁVRA, moderátor
--------------------
No dobře, to je něco jiného, ale tady se vás, vaši šéfové se vás zastali v
takovémto případě.
Renata KALENSKÁ, novinářka Lidových novin
--------------------
Zastali, ano.
Jan VÁVRA, moderátor
--------------------
Dobře. Jaromír Talíř.
Jaromír TALÍŘ, poslanec /KDU-ČSL/, předseda Stálé komise pro sdělovací
prostředky PS PČR
--------------------
Já jsem jenom chtěl na ten případ, jestli teda existuje, kdy ten novinář je
donucen nějakým ekonomickým tlakem z těch novin odejít, položit otázku, vlastně
jak tady funguje konkurence v těch sdělovacích prostředcích, protože mě tady
zarazilo, když jsem tady poslouchal, jak vlastně se to propojuje, a jestli to
tak je, jestli teda to, co má být v tom tržním mechanismu vlastně tím, co
reguluje něco a to je konkurence, jestli tady naprosto neselhává teda. To je
spíš otázka, protože v normálním konkurenčním prostředí by ten novinář zřejmě
odešel z těchto novin, byl vytlačen a nastoupil by někam jinam, kde by teda
jeho služeb využila konkurence. Ale jestli to nefunguje, tak to je na
pováženou.
Jan VÁVRA, moderátor
--------------------
Samočisticí síla trhu nefunguje. Roman Bajčan.
Roman BAJČAN, Technika PR
--------------------
Ještě k těm intervencím těch ekonomických subjektů. Určitě si všímáte, že
častokrát a v daleko hustší míře se objevují různé opravy, že jsme napsali to
či ono špatně, a jestliže beru intervenci firmy, společnosti, která se pohybuje
na ekonomickém prostředí a vyjde o ní nepravdivá informace nebo informace,
která je zkreslená, tak si myslím, že má plné právo intervenovat na vydavatele,
na reportéry, redaktory toho konkrétního média a to si myslím, že jsou daleko
častější případy než to, o čem jsme se bavili na samém začátku, že, jak říkala
kolegyně, kolegyně Kalenská - ne, nechci, aby něco vyšlo. Chytrá firma, která
má inteligentní vedení, toto by v žádném případě neměla používat a myslím si,
že ani nepoužije. Ale jsou skutečně časté případy, kdy novinář špatně informuje
o tom dění, které načerpal či o tom, co napsal, a pak jsou tyto informace velmi
často napadány, respektive je tady tlak na jejich opravu.
Jan VÁVRA, moderátor
--------------------
Dobře, to je jednodušší situace. Já jenom mohu potvrdit z vlastní zkušenosti
to, že velcí inzerenti se samozřejmě toto snaží uplatnit a sám jsem zažil to,
kdy na mě jistý ředitel televize křičel, že kvůli jaksi uspokojení mého
novinářského libida přijde tato společnost o čtyřicet milionů, čili ... Ale
zase na druhou stranu musím říct, že ani on tomu nepodlehl. Další téma, které
tady bylo zmíněno Liborem Prudkým, je ta samoregulace. Máte pocit, že
samoregulace, míněno teda ve stavu novinářském, to znamená máte pocit, že to
nefunguje, že jaksi novináři nemají zájem na tom nějak tu svoji komunitu
ochraňovat, vzdělávat, povznášet, že prostě tyhlety samoregulující mechanismy,
na které jsme taky spoléhali nebo se tady spoléhá, nefungují?
Ivan ŠTERN, šéfredaktor Českého rozhlasu 6
--------------------
Já si myslím, že jako příliš bychom tlačili na pilu, kdybychom čekali, že po
patnácti letech určité svobodné existence něco takového v této společnosti
vznikne. To chce několik generací, několik novinářských generací, aby něco
takového bylo. Ale já si myslím, že určité prvky autoregulace tady jsou, i když
ne třeba v té podobě, že by zasedla nějaká etická komise Syndikátu novinářů.
Koneckonců kolik novinářů je členy toho, tohoto syndikátu. Ale například už
jenom, už jenom ta regulace, i když je nepřímo, funguje třeba formou, formou
třeba takovýchto debat, různých seminářů, které probíhají na mediální téma,
kterých se novináři účastní, ve kterých jsou vlastně, ve kterých novináři musí
obnažit sebe samé a vysvětlit vlastně podstatu své práce a těchto akcí běží
celá řada. To znamená, že určitá sebereflexe, přinejmenším určitá sebereflexe
tady je, ale to, to, co bychom si přáli jako optimální, to chce ještě chviličku
čas.
Jan VÁVRA, moderátor
--------------------
Roman Bajčan.
Roman BAJČAN, Technika PR
--------------------
Já bych možná na nějakou samoregulaci, sebereflexi, vzdělávání moc nespoléhal.
Souvisí to i s těmi ekonomickými tlaky, jak tady zaznělo, že vydavatel rozhodně
nestojí o analytika s třemi vysokými školami, který se výrazně orientuje v
několika oborech, dělá ty správné analýzy, je pro něj prostě drahý. Je to věc,
kdy dneska šetří každou korunu a nemohou si to dovolit. Já se kolem médií a v
médiích pohybuju patnáct let, bral jsem povolání novináře jako jakési poslání,
něco, co jsem strašně dlouho chtěl dělat a dělal jsem. Dnes si myslím, že se ty
ručičky přiklánějí k tomu názoru, že novinařina je atraktivní místo, myslím tím
pracovní místo, jak mohu prezentovat do značné míry své ego, jak mohu mít
atraktivní, atraktivní povolání, že o mně někdo čte, ukazuji to svým sousedům a
maminka v Krušných horách se před sousedkami chlubí, jak ten můj kluk to tam v
té Praze hezky píše. Takže z toho mám dneska trošku ten pocit.
Ivan ŠTERN, šéfredaktor Českého rozhlasu 6
--------------------
Já bych s tím do jisté míry nesouhlasil, ale myslím si jednu věc, že v této,
právě v této otázce naprosto nezastupitelná jsou ona média veřejné služby,
protože ona média veřejné služby si mohou dovolit mít ten luxus a mít opravdu
vzdělávané a vzdělávající se novináře a nabízet veřejnosti vlastně jejich
produkt vzdělanosti, což, což není zanedbatelná skutečnost.
Jan VÁVRA, moderátor
--------------------
Dobře. Já nechci útočit na média veřejné služby, ale slyšeli jsme několikrát,
že to nefunguje nebo ne, nefunguje to tak ...
Ivan ŠTERN, šéfredaktor Českého rozhlasu 6
--------------------
Nefunguje to tak, jak bychom si představovali, dokonce to nefunguje ani tak,
jak já bych si optimálně představoval, ale přece jenom do jisté míry to
funguje.
Roman BAJČAN, Technika PR
--------------------
Pane Šterne, já se tady zastanu Českého rozhlasu. To je jediná rozhlasová
stanice, kterou poslouchám od samého rána do pozdního večera a skutečně ten
přísun informací, na který nebo který já vyžaduji, tam je. Takže tady proti
Českému rozhlasu v zásadě nic nemám, jestli jste to pochopil takhle.
Jan VÁVRA, moderátor
--------------------
Tak aspoň nějaká slova chvály. Ještě k té ...
Ivan ŠTERN, šéfredaktor Českého rozhlasu 6
--------------------
Ale já jsem si o ni neřekl.
Jan VÁVRA, moderátor
--------------------
Ne. Předpokládám, že Renata Kalenská taky není členka Syndikátu novinářů a ...
nebo co si, jak vidíte jaksi perspektivu samoregulace v tom oboru?
Renata KALENSKÁ, novinářka Lidových novin
--------------------
Ne, nejsem členkou Syndikátu novinářů. Mám pocit, myslím si, že mám zdravou
sebereflexi, opravdu si to myslím. Ale je fakt, že poté, co tady pan Bajčan
promluvil, tak nevím, jestli se nemám stydět za to, že pracuju v médiích.
Roman BAJČAN, Technika PR
--------------------
To se nestyďte, rozhodně se nestyďte.
Renata KALENSKÁ, novinářka Lidových novin
--------------------
Rozhodně moje maminka neběhá po vesnici a nemává novinama, že tam mám článek
teda.
Roman BAJČAN, Technika PR
--------------------
Tak jste možná výjimkou.
Renata KALENSKÁ, novinářka Lidových novin
--------------------
Nevím, no. Mně na novinách vadí jiná věc, teď možná trošku přeskočím na jiný
téma. Mně tam vadí, že když český premiér napíše článek do novin, tak mu ho
noviny automaticky otisknou a jsou to i Lidové noviny a je to právě problém v
případě Jiřího Paroubka, který je skutečně grafoman a má tam těch článků prostě
obden tolik a myslím si, že to není prostě správný, že když premiér má chtít
něco národu sdělit, tak má jít o něco zásadního a ne, že třeba, nevím, v
Krkonoších je námraza a on o tom napíše prostě komentář. Mám pocit, že se
noviny stávají tak trošku plátkem Jiřího Paroubka, který paradoxně u toho ještě
na média útočí v tom smyslu, že mu nejdou na ruku. Mám pocit, že tady snad
nikdy žádné noviny nešly tak na ruku jako Jiřímu Paroubkovi. To mi třeba vadí
na novinách.
Jan VÁVRA, moderátor
--------------------
A proč to dělají tedy?
Renata KALENSKÁ, novinářka Lidových novin
--------------------
To je to, co nechápu. Jestli si myslí, že tímhle zvýší náklad, tak já si teda
jako noviny kvůli komentáři pana Paroubka nekupuju, nevím, fakt nevím.
Ivan ŠTERN, šéfredaktor Českého rozhlasu 6
--------------------
Možná, že ...
Jan VÁVRA, moderátor
--------------------
Ivan Štern.
Ivan ŠTERN, šéfredaktor Českého rozhlasu 6
--------------------
Možná ne náklad, ale možná, že páni vydavatelé si myslí, že přinejmenším to
zvýší maličko prestiž toho listu, protože jestliže v tom listu uveřejňuje
premiér nebo prezident, tak to má nějakou váhu.
Renata KALENSKÁ, novinářka Lidových novin
--------------------
Ale, víte co, já si myslím, že premiér je významná a důstojná osoba a důstojné
místo mají mít potom tedy i ty články jeho, ale když je píše obden, tak prostě
nemají.
Ivan ŠTERN, šéfredaktor Českého rozhlasu 6
--------------------
To samozřejmě ...
Renata KALENSKÁ, novinářka Lidových novin
--------------------
Já myslím, že už to lidi ani nečtou. Zezačátku je to zajímalo. Já si koupím
třeba noviny, ve kterých je rozhovor s Jiřím Paroubkem, protože mě zajímá, co
říká, ale prostě když je někým regulován třeba.
Roman BAJČAN, Technika PR
--------------------
Já bych souhlasil s Renatou Kalenskou v tom, že když je těch informací od
konkrétního pisatele, pana Paroubka příliš, tak se jejich hodnota devalvuje a
ztrácí to na té vypovídací hodnotě, ale ...
Jan VÁVRA, moderátor
--------------------
Jaromír Talíř.
Jaromír TALÍŘ, poslanec /KDU-ČSL/, předseda Stálé komise pro sdělovací prostředky
PS PČR
--------------------
I premiér Paroubek je politik, a že prostě by měl zvažovat, jestli připustí to,
že to bude takto vnímáno, nebo zda prostě se bude snažit udržet určité
postavení tím, že se vyjadřuje k zásadním otázkám v zásadních věcech a nějakým
způsobem, které charakterizuje funkce premiéra. Je politik, většina čtenářů
teda by měla být taková, aby to dokázala zhodnotit a promítnout to potom, v čem
oni mohou, to znamená v nějakém rozhodování ve volbách. Já vím, že to je, že to
je komplikované, ale na druhou stranu politik, samozřejmě, že chce, aby se v
těch novinách objevil. Znova se tady vracím k tomu, že politici bez sdělovacích
prostředků těžko mohou fungovat.
Renata KALENSKÁ, novinářka Lidových novin
--------------------
Tak ale, vždyť Jiří Paroubek je v těch novinách denně na každé druhé straně
prostě. Ale já vlastně tím nekritizuju jeho, ať si píše, když to třeba nedělá v
pracovní době, ale mně to vadí na těch novinách, že to tisknou, všechno, že to
tisknou všechno prostě.
Jan VÁVRA, moderátor
--------------------
Co si myslíte o té zmiňované jakési ideologické předpojatosti nebo o tom, těch
novin, která tady byla zmiňována, to znamená, že už tedy jaksi oni vidí svět
nějakou optikou a už z toho vybírají prostě zprávy, už tímto způsobem prostě
nasazují nějaké, nějaké brýle. Je to v pořádku, je to legitimní věc, každé
noviny mohou mít svůj názor, nebo už zase tím nějakým způsobem manipulují se
čtenáři?
Roman BAJČAN, Technika PR
--------------------
Já si myslím, že to ...
Jan VÁVRA, moderátor
--------------------
Roman Bajčan.
Roman BAJČAN, Technika PR
--------------------
Pardon. Já si myslím, že to ani jinak být nemůže. Zase použiju ty dva příklady
- Právo nebo Mladou frontu a Lidové noviny, i když tady by informace měly být
objektivní a vyvážené, ale ty informace vyrábí člověk, tedy subjekt a oprostit
se od všech ostatních vlivů je častokrát velmi obtížné. Samozřejmě, jestli
vydavatel deníku A má svůj letitý nezměnitelný názor, musí to být do značné
míry na tom listu vidět, a jestliže vydavatel B má také svůj názor, inklinuje k
jinému spektru, politickému spektru, tak je to také na tom deníku vidět. Já v
tom a priori nevidím nic špatného.
Jan VÁVRA, moderátor
--------------------
Jaromír Talíř.
Jaromír TALÍŘ, poslanec /KDU-ČSL/, předseda Stálé komise pro sdělovací
prostředky PS PČR
--------------------
Já si myslím, že tak ne, ale kdyby se to odehrálo, dejme tomu, v nějaké roli
komentářů nebo kdyby to bylo zřetelné. Myslím si, že je problém ale jiný, kdy
novinář právě v té části informační nebo v té podobě, kdy by měl prostě
objektivně informovat o nějakém faktu, o kterém může pak napsat svůj vlastní
komentář, že to prostě podle něj je tak nebo onak, tak se mi zdá, že mnohdy se
právě v těchto informačních sděleních právě tyto, podsouvají tyto, tyto
postoje. To si /nesrozumitelné/, že to není dobře.
Roman BAJČAN, Technika PR
--------------------
Jestli tedy mohu z pozice novináře a respondenta současně, jestli bych dal na
misku vah zpravodajství jakousi informační hodnotu stejné zprávy v deníku Právo
a Mladá fronta DNES, pak do značné míry a možná častěji se přikloním k
informaci z Práva než k Mladé frontě. Jestli jste si všimli první odstaveček ve
zprávách, ve zpravodajství Mladé fronty, to není zpravodajství, ale to je
jakýsi předkomentář, respektive úvod do toho, co si čtenář má myslet a to mu
prefabrikuje ten novinář. A to si myslím, že je z principu zpravodajství
špatně. Takže jestli bych měl hodnotit toto, pak si myslím, že v konečném
důsledku zpráva jako taková v Právu je lepší.
Jaromír TALÍŘ, poslanec /KDU-ČSL/, předseda Stálé komise pro sdělovací
prostředky PS PČR
--------------------
Ale o tom já jsem mluvil právě. Já si myslím, že, a když tady byla otázka,
jestli novináři toto nepodsouvají, tak teď odpovídám, že spousta ano.
Roman BAJČAN, Technika PR
--------------------
Ale to tomu novináři, pardon, pane Šterne, v té Mladé frontě někdo musel říci,
protože to je úzus, to je úzus toho listu, nikoliv toho redaktora jako
jednotlivce.
Ivan ŠTERN, šéfredaktor Českého rozhlasu 6
--------------------
Ale zase bych se těch tištěných médií v tomhletom smyslu zastal. Mně, mně to do
jisté míry nevadí. Já se s tím nesetkávám jenom na českém trhu, ale když vezmu
třeba jenom německé noviny, vemu Frankfurter Allgemeine Zeitung, Die Welt a,
dejme tomu, Süddeutsche Zeitung, tak každé ty noviny jsou hodnotově maličko
jinde, i v tom zpravodajství. To je, není to jenom v tom, jak je ta zpráva
napsaná, je to i v řazení zpráv a ve formulaci, v konkrétních formulacích. Já
jsem dokonce překvapenej i v tom, že my tady neustále kážeme, že zpravodajství
musí být prosto jakéhokoliv názoru a od toho je komentářová stránka. Tam máte,
Frankfurter Allgemeine například nemají žádnou komentářovou stránku. Oni mají
analytickou, ale ne komentářovou. To znamená, že názor toho autora, té zprávy
najdete i v té zprávě, ale ona tam nějak jako organicky patří a vůbec vám
nevadí.
Jan VÁVRA, moderátor
--------------------
Já myslím, že ještě k těm ...
Ivan ŠTERN, šéfredaktor Českého rozhlasu 6
--------------------
Ale, ale ...
Jan VÁVRA, moderátor
--------------------
... jenom k těm titulkům.
Ivan ŠTERN, šéfredaktor Českého rozhlasu 6
--------------------
Ale, ale to jsou tištěná média, která prostě by měla nějakým způsobem
vyjadřovat určitý hodnotový, určité hodnotové spektrum, které se ocitá, které
prostě v té společnosti je. Něco jiného je třeba u nás v Českém rozhlase. My
bychom, prostě my musíme, my nemůžeme prostě být vysloveně tak nebo onak. My v
podstatě musíme dbát na to, abychom dali prostor jakémukoliv názoru, pokud to
není názor, který je trestně stíhatelný.
Jan VÁVRA, moderátor
--------------------
Já jsem se chtěl zeptat na jednu věc, jestli pokládáte za správné, že, řekněme,
dojde k nějaké přestřelce mezi, hypoteticky, teď nemluvím o ničem, co se stalo,
mezi předsedou opozice Topolánkem a premiérem Paroubkem a Mladá fronta uveřejní
titulek "Topolánek obvinil premiéra ze lži" a Právo samozřejmě zase
uveřejní jiný titulek, který bude "Paroubek odmítá nařčení
Topolánka", jako tedy, jako zprávu, která referuje o jednom a tom samém.
Je to v pořádku, patří to do toho, že každé noviny mají svůj názor nebo ne?
Ivan ŠTERN, šéfredaktor Českého rozhlasu 6
--------------------
No, dřív to tak nebylo v pořádku. Dřív všechny noviny sdílely, sdílely postoje
Rudého práva a já si myslím, že dneska je to v pořádku. Já si, já si prostě
sáhnu po těch novinách, který na mě křičí to, co je mi milejší, než ty, které
na mě křičí to, co je mi politicky méně milé.
Jan VÁVRA, moderátor
--------------------
Jaromír Talíř.
Jaromír TALÍŘ, poslanec /KDU-ČSL/, předseda Stálé komise pro sdělovací
prostředky PS PČR
--------------------
Já bych řekl, že prostě, protože jsem politik, tak k mé praxi patří, že si
musím koupit nebo kupuju čtvery noviny. Prostě musím si koupit Právo, Mladou frontu
nebo frontu nebo DNES, Lidové noviny a Hospodářské noviny, a když potom, a
člověk musí si dělat analýzu, tak tady jsem se dočetl tohle, tady jsem se
dočetl tohle. Víte, největší legrace je, že potom zjistíte, že ta událost,
které jste byl sám svědkem, je vykládána úplně dost často jinak, ale to už
bysme se bavili o nějaké virtuální realitě.
Jan VÁVRA, moderátor
--------------------
Dobře, ale normální člověk si nemůže koupit čtvery noviny nebo si je nekupuje.
Jaromír TALÍŘ, poslanec /KDU-ČSL/, předseda Stálé komise pro sdělovací
prostředky PS PČR
--------------------
To já nevím, to já nevím. Možná, že ne.
Renata KALENSKÁ, novinářka Lidových novin
--------------------
Myslím, že ne.
Roman BAJČAN, Technika PR
--------------------
Já si taky myslím, že ne a právě proto to je trochu problém, jestli, když
potom, a teď je otázka, jestli ti lidé ví, že tento tisk je takto zaměřen, a že
prostě už dostávají jakoby ty informace přesměrované. To je to, o čem možná
tady někde zaznělo něco o té mediální výchově nebo o tom, kdo je vlastně
manipulovatelný, a jak vlastně připravovat českou veřejnost na to, aby na toto
byla připravena, aby prostě s tím počítala, a aby věděla, že takovéto věci v
těch médiích fungují.
Jan VÁVRA, moderátor
--------------------
Renata Kalenská.
Renata KALENSKÁ, novinářka Lidových novin
--------------------
Mně teda ty titulky, ty různé titulky, ta intenzita toho sdělení, mně to
opravdu nevadí. Myslím si, že to je výraz svobody těch soukromých médií. Prostě
koupím si noviny, bude tam dramatický titulek, přečtu si článek, zjistím, že
neodpovídá titulek sdělení ve článku a příště si ty noviny nekoupím a koupím si
noviny, kterým třeba můžu věřit. Ale já jsem se tady jenom chtěla zastavit u
toho trendu, jak vy jste třeba zmínil ten FAZ. Mně se teda, mně je velmi
nesympatický trend, kdy nebo způsob novinařiny, kdy si přečtu zprávu a nevím,
jestli je to objektivní, nebo jestli už v ní zaznívá ten názor. Já si myslím,
že to skutečně má být oddělený, a že prostě potom si přečtu k té zprávě, která je
objektivní, komentář a buďto se s ním ztotožním, nebo ne. A když se s ním
neztotožním, tak to nemusí být důvod, že si ty noviny přestanu kupovat prostě.
Ale rozhodně bych, si nemyslím, že jako může být spojený, nebo že je správný,
když je spojená zpravodajská věc s komentářovou.
Jan VÁVRA, moderátor
--------------------
Což se stává.
Renata KALENSKÁ, novinářka Lidových novin
--------------------
Což se stává, bohužel.
Jan VÁVRA, moderátor
--------------------
Lukáš Jelínek.
Lukáš JELÍNEK, spolupracovník předsedy Poslanecké sněmovny
--------------------
Dobrý den. Lukáš Jelínek, momentálně spolupracovník předsedy Poslanecké
sněmovny. Pro objektivitu musím dodat. Dovolte mi jenom pár postřehů, snad
souvislých. Možná, že pamětníci ještě vzpomenou na doby, kdy žurnalistika byla
řemeslem seriózním a váženým. My jsme se tady dneska sešli v den, kdy si
připomínáme výročí úmrtí Johna Lennona a někdo mi dneska připomněl, že den po
jeho smrti se poprvé ve Velké Británii stalo, kdy rocková hvězda, respektive její
smrt se dostala na titulní stránky seriózních novin. Tenkrát se, zdá se, ten
rychlík rozjel, ten rychlík, ve kterém se setkáváme s tou klipovitostí nebo s
bulvarizací, a dodnes se nezastavil a patrně už se nikdy nezastaví, vinou jak
novinářů, tak politiků. Jenom taková poznámka na okraj. Tady paní Kalenská,
jinak mnou velmi vážená, to dokázala v okamžiku, kdy tady zestručnila etický
kodex před chvilkou regulací lobbingu v Poslanecké sněmovně na oranžovou nebo
fialovou kartičku, kterou by lobbisté nosili. Já si myslím, že ten mnohem horší
případ, který se vlastně týká té debaty o titulcích, předvedla třeba před časem
Mladá fronta na své titulní straně, když tam přinesla titulek po hlasování o
zrušení lustračního zákona "Paroubek otvírá dveře estébákům", což je
úžasný titulek pro komentář, ale neumím si představit takovýto titulek jako
hlavní zpravodajskou zprávu na titulní stránce nejčtenějšího deníku. Ale, budiž
řečeno, že, bohužel, politici tady do toho rychlíku velmi rádi nastupují, ne
všichni. Jako měl jsem možnost nějakou dobu pobývat po boku Vladimíra Špidly,
který to odmítal, a přesto byl novináři respektován, zatímco Jiří Paroubek
nastoupil, který už před tím, než nastoupil do premiérské funkce, velmi často a
rád spolupracoval s médii, tak nastoupil s ohromnou chutí a vervou, a přesto mu
to ty sympatie nezískalo. To znamená, že to není bezpodmínečná nutnost, aby
politici se takto chovali.
Radko KUBIČKO, moderátor
--------------------
Tolik tedy druhá část besedy na téma Mediokracie - politika a média, která
proběhla v Českém rozhlase 6. V besedě vystoupili například poslanec Parlamentu
České republiky za KDU-ČSL a předseda Stálé poslanecké komise pro sdělovací
prostředky Jaromír Talíř, šéfredaktor Českého rozhlasu 6 Ivan Štern, novinářka
Lidových novin Renata Kalenská a odborník na PR Roman Bajčan. Besedu moderoval
Jan Vávra a beseda byla součástí projektu Pražského mediálního a komunikačního
centra, který je financován z prostředků Evropského sociálního fondu,
Magistrátu hlavního města Prahy a státního rozpočtu. Dnešní pořad připravil a
od mikrofonu se loučí Radko Kubičko. Tolik tedy náš pořad Média v postmoderním
světě, který vysíláme každý týden v pátek ve 20.10 hodin. Posloucháte nás na
středních vlnách na kmitočtech 639, 954 a 1332.
Zpráva
je zařazena v následujících tématech:
Zastupitelé