Zdroj: Televize ČT1
Datum vydání: 29.7.2002
Autor: Jakub Knězů
Moderátor: Tomáš Carba
Relace: Fakta
Moderátor (Tomáš Carba):
Pražská energetika je doma u každého z
Pražanů. Ať už v jeho bytě, nebo v zaměstnání. Je totiž monopolním dodavatelem
elektřiny pro celou Prahu. Její bývalí,
ale i současní zaměstnanci tvrdí, že Pražská
energetika nehospodaří tak, jak by měla. Konkrétní výtky jsou proti nákupu
elektroměrů pro všechny pražské
odběratele. Byl tento obchod v řádu stamilionů korun opravdu nevýhodný, nebo
jeho kritici sledují jen vlastní zájmy?
Pražská energetika by mohla být jenom
běžnou větší nezajímavou firmou, takřka by se o ní nevědělo a jen se jaksi
samozřejmě počítalo s tím, že bez problémů dodá elektřinu například pro noční
osvětlení Prahy. O Pražské energetice se ale mluví.
Jan Vanda, zaměstnanec Pražské
energetiky, PRE:
Klima, které ve firmě panuje, rozhodně nelze považovat za zdravé a tudíž možná
celá řada lidí volí raději cestu mírnější nebo menšího odporu, protože
například případ mé osoby ukazuje, že zatím existují řešení, nebo pánové se
domnívají, že existuje řešení, jak své protivníky či kritiky řešit.
Jan Vanda pracoval v oddělení strategie Pražské
energetiky. Jeho oddělení ale ředitel firmy zrušil. Vanda vnímá tento krok jako
snahu o potlačení kritiků uvnitř firmy.
Václav Šimek, bývalý ředitel Cejchovny elektroměrů v Praze:
My jsme i ze strany složky policejních orgánů byli upozorněni na to, že se může
jednat o tak rozsáhlou záležitost, že je nutné dbát na zvýšenou ostrahu členů
rodiny a nás jako osob samotných. Dejme tomu jsme byli i upozorněni na to, že
si máme dávat pozor, než startujeme auta, dělat určitou prohlídku, jestli
náhodou by nedošlo následně k nehodě.
Pavel Kykal, bývalý obchodní ředitel Cejchovny elektroměrů v Praze:
Já a mí kolegové jsme byli povinni vystoupit proti protiprávnímu jednání vedení
Pražské energetiky.
V čem bylo to jednání protiprávní?
Pavel Kykal, bývalý obchodní ředitel Cejchovny elektroměrů v Praze:
My jsme byli donucováni, abychom obcházeli obchodně veřejnou soutěž, která nám
byla zákonem uložena jako jakémukoliv jinému subjektu a ty diskuse s vedením Pražské energetiky byly z mého pohledu velmi ostré
a my jsme v tom samozřejmě spatřovali nejen porušení zákona, ale velice
významné vzhledem k objemům, v jakých se tyto obchody měly realizovat.
Pražská energetika už rok a půl
ospravedlňuje nákupy elektroměrů Siemens a dalších od české firmy ZPA Trutnov.
Policie ve svém šetření argumenty vedení energetiky přijala, média se tímto
několikasetmilionovým obchodem trvale zabývají. Předmět kritik byly poruchy
elektroměrů Siemens a volba dodavatele dalších elektroměrů. Elektroměr Siemens
měl podle kritiků konstrukční chybu. Kontrolní kotouček se sice otáčel, ale
neměnilo se množství odebrané elektřiny. Obhájci těchto elektroměrů tvrdí, že
jde pouze o konstrukční nevhodnost.
František Krákora, obchodní ředitel PRE:
Dvacátého šestého června jsme obdrželi stanovisko Českého meteorologického
institutu, ve kterém je konstatováno, že se nejedná o konstrukční vadu, že se
jedná pouze o konstrukční nevhodnost, která se může projevit při nešetrné
manipulaci s tímto přístrojem při transportu.
Dodávku 10 000 kusů elektroměrů od ZPA Trutnov vybralo vedení energetiky bez
výběrového řízení. V jednom e-mailu označuje člen vedení společnosti zákon o
veřejných zakázkách, který požaduje vypsání veřejné soutěže, za nesmysl.
Pravost tohoto e-mailu ale vedení PRE nikdy nepotvrdilo.
Je to nesmysl?
Drahomír Ruta, generální ředitel PRE:
Tak samozřejmě nesmysl to není, zákonodárci jistě byli vedeni dobrým úmyslem,
někdy to komplikuje život, ale to neznamená když zákon platí, že bychom se jím
neřídili.
ZPA Trutnov neměl před zakázkou od PRE žádné zkušenosti s výrobou elektroměrů.
Energetika dokonce v době podpisu smlouvy neměla k dispozici jediný přístroj v
takové kvalitě, kterou požadovala.
František Krákora, obchodní ředitel PRE:
Pokud narážíte na to, že jsme nakupovaly elektroměry, které takzvaně
neexistovaly, jak říkal pan Šimek, tak bych chtěl zdůraznit jednu věc. Jestliže
si nakupujete auto například, Volkswagen Passat, tak v momentě, kdy
podepisujete smlouvu s dealerem, tak ten automobil také ještě neexistuje.
Vedení PRE ještě používá přirovnání s domem, který jste si objednali a který
také ještě nestojí. Jisté je, že za nákup elektroměrů ročně PRE utratí asi 160
milionů korun: Kupuje je přes svoji dceřinou firmu Cejchovna elektroměrů Praha. Není dodnes ale jisté, že PRE měla při
nákupu vypsat obchodní soutěž nebo ne. Policie ani Úřad pro ochranu hospodářské
soutěže nezjistily žádná pochybení.
Václav Šimek, bývalý ředitel Cejchovny elektroměrů v Praze:
My jsme pouze chtěli, aby výrobky byly kvalitní, protože my jsme měli ručit,
garantovat státu a označovat státním kolkem na důkaz kvality. Ty výrobky nebyly
kvalitní a navíc tam docházelo k tomu, že my jako společnost jsme určitým
nátlakem a písemnými pokyny Pražské
energetiky byli vedeni k tomu, abychom nevypisovali a nezúčastňovali se
obchodních soutěží. Tam nebyl spor s vedením společnosti, tam byl spor v
koncepci, jak se dívat na věc, buď se účastnit oficiálně obchodních soutěží
nebo je nějakým způsobem obcházet.
Nástupce Václava Šimka na židli ředitele dceřiné společnosti PRE Cejchovny
elektroměrů Praha tvrdí, alespoň podle
tohoto dokumentu, že reklamováno bylo pouze 0,5 % elektroměrů, které dodal ZPA
Trutnov. Dokumenty, které se zpracovávaly dříve, hovoří zcela odlišně.
Dodavateli se vracelo téměř 10 % přijatých elektroměrů s řadou chyb.
Jan Kasl,
bývalý pražský primátor:
Vedení PRE se z toho vykroutilo dovednými kroky. Věřím, že spousta věcí, které
byste v rovině zdravého selského rozumu odsoudil, tak v rovině právní a v řeči
práva nedokážete dokázat a odsoudit. Zcela určitě ti pánové nemají čisté
svědomí. Zcela určitě nejsou ty věci možná podle práva na odsouzení, ale
rozhodně nejsou na pochvalu, nejsou korektní.
Petr Švec,
náměstek primátora, člen dozorčí rady PRE:
Víte, při diskusi o kritice nikdy nikdo nepoložil na stůl jasné a jednoznačné
názory nebo lépe řečeno názory proč vedení Pražské
energetiky hospodaří nehospodárně. My jsme se s tím opakovaně jako dozorčí rada
zabývali a já jsem neslyšel jediný aktuální a konkrétní důvod, v čem spatřuje,
ten, kdo kritizuje, nehospodárné nakládání s majetkem Pražské energetiky.
Jiří Witzany,
člen zastupitelstva hl. města Prahy:
Tak jak já tomu rozumím, za prvé došlo k objednávce obrovského množství
elektroměrů, de facto výhledově pro výměnu všech elektroměrů v pražských domácnostech a bez jakéhokoliv
výběrového řízení. Poté když vstoupila v platnost novelizace zákona o veřejných
zakázkách, došlo ke zcela vědomému záměrnému obejití této novelizace, což je z
hlediska veřejně kontrolované společnosti podle mého názoru zcela nepřípustné.
Akcionářská struktura Pražské energetiky
není úplně jednoduchá, protože nad touto firmou stojí ještě firma PRE Holding.
Dá se však říci, že město Praha a Fond
národního majetku jako zástupce státu drží ve společnosti většinový podíl.
Bohužel spolu zástupci města a fondu příliš nespolupracují. Jediné, na čem se v
tomto případě všichni zúčastnění shodnou, je to, že by město nebo stát neměl v
takovémto typu společnosti vůbec jako akcionář existovat.
Jakým způsobem hospodaření či chod celkový Pražské
energetiky ovlivňuje politika?
Drahomír Ruta, generální ředitel PRE:
Politika se přímo v činnosti Pražské
energetiky určitě neprojevuje, ovšem z hlediska takového celkového se zdá, že Pražská energetika se díky této kauze stala
nástrojem politiků v nějakém politickém boji na pražské
radnici, což nevidím jako šťastné.
Jan Kasl,
bývalý pražský primátor:
Já jsem byl od samého počátku spíše proti vlastnictví těchto společností jako
jsou energetické, teplárenská, plynárenská, protože nechápu moc smysl nebo
spíše vidím nesmyslnost toho vlastnictví, kdy společnost chce logicky vytvářet
zisk, my bráníme, máme bránit zájmy občanů, tudíž chceme, aby byla cena
rozumná, čili menší. Město by mělo chtít jako akcionář dividendy a z těch dividend
investovat na rozvoj města. A na druhou stranu jeho občané si nepřejí, aby
město generovalo velký zisk.
S Kaslovým názorem nesouhlasí náměstek Švec. Současný primátor Igor Němec
se k PRE nechce vyjadřovat. Také proto, že situaci v této firmě nezná. Přesto
však podle mluvčího magistrátu souhlasí s
názorem náměstka Švece.
Je důležitější zisk pro město v jakékoliv formě z hlediska akcionáře Pražské energetiky, nebo ceny pro Pražany?
Petr Švec,
náměstek primátora, člen dozorčí rady
PRE:
Tak já v tuto chvíli jsem vyslancem města v Pražské
energetice, tak samozřejmě jsem zavázán a snažím se, aby Pražská energetika nejenom správně a kvalitně
zásobovala celou pražskou aglomeraci
elektrickou energií, ale samozřejmě aby neprodělávala. A já si v tuto chvíli
myslím, že můžeme vést diskusi o tom, jestli cenové výměry a cenu jako takovou,
kterou definuje regulátor, jestli je to cena správná, jestli je to zisk
přiměřený a jestli třeba bychom neměli dividendu, kterou Pražská energetika vyplácí, rozmělnit do snížení
ceny elektrické energie.
Jan Kasl,
bývalý pražský primátor:
Tak to je absurdní. Jestliže jsem zvolený zástupce Pražanů a sedím v dozorčí či
správní radě, v tomto případě dozorčí radě společnosti Pražská energetika, tak asi proč tam sedím? Abych
dostával ty statisícové tantiémy za to, že tam sedím, nebo abych říkal:
"Pánové, když jsem tu za Prahu, co
to pro tu Prahu můžete udělat?"
I vedení PRE přiznává, že teoreticky by se mohla cena elektřiny pro odběratele
v Praze snížit. Energetický regulační
úřad totiž stanovuje nikoliv cenu elektřiny jako takovou, která je závazná pro
všechny dodavatele, ale určí pouze jaká by měla být cena maximální. Pak je
logické, že se energetiky v jednotlivých krajích drží právě ceny nejvyšší. Je
na občanech, aby své zástupce na radnici přinutili usilovat o to, co oni
požadují.