Překvapí prezident Václav Klaus?

Václav Klaus v minulosti opakovaně svými kroky překvapil. Mobilizoval proti levici, proti socialistům, aby se s nimi nakonec spojil. Nyní se spojil s komunisty, aby se stal prezidentem. Překvapil by příjemně a získal by mou obrovskou podporu, kdyby to byl nyní právě on, kdo se zasadí o zrušení KSČM, coby pokračovatelky zločinecké KSČ. Nakonec by se tím skutečně odlišil od Václava Havla, který k tomuto kroku nikdy bohužel nepřistoupil.

Podle zákona o politických stran o rozpuštění politické strany rozhoduje Nejvyšší soud na návrh vlády nebo prezidenta republiky, Václav Klaus má tedy jako prezident šanci! KSČM jako strana, která se nedistancovala od své nedemokratické a vpravdě zločinecké minulosti, může být rozpuštěna. Toto je věcí spravedlnosti, ne politického programu. Právě přirozeně právní vnímání nelegitimnosti existence KSČM v našem demokratické systému, tedy vnímání toho, že by bylo spravedlivé, aby nebyla, legálně však je, často vede k zablokování svobodné demokratické soutěže. Vzhledem k tomu, že KSČM zabírá v zastupitelských sborech významný počet křesel, okolo 20%, dostávají se nekomunistické strany často do situace, kdy ani jeden z přirozeně si konkurujících bloků není schopen utvořit nadpoloviční většinu. To při ostrém střetu přirozeně vede k nutnosti vytvářet nepřirozené spojenectví jinak protichůdných sil nebo „šáhnout“ po komunistických hlasech. Právě to nyní bezskurpulentně realizovala ODS v souboji o prezidentské křeslo. Zatímco na obecní a krajské úrovni jde vesměs o praktické vládnutí od popelnic po řešení městské dopravy, při volbě prezidenta jde o něco zásadně jiného. Prezident totiž je národní morální autoritou, je nejvyšším ústavním činitelem ovlivňujícím obsazování míst soudců a dalších nezávislých orgánů atd. Jeho zvolení koalicí ODS a KSČM je přeci jenom něco jiného než volba starosty při níž sehraje svou roli několik komunistických hlasů. Vždyť komunisté znetvořili náš ústavní demokratický systém, naše soudnictví, do značné míry i duši národa. Jejich bezprecedentní podíl na demokratické volbě prezidenta je důvodem k zamyšlení, zda zločiny tohoto subjektu mají zůstat nepotrestány, zda má právo na svou další nerušenou existenci a stále silnější roli v našem ústavním systému.

Václav Klaus zřejmě leccos musel KSČM slíbit, aby získal téměř 100% podporu tohoto klubu, a tyto závazky by měly být zveřejněny. V každém případě však vůbec není nemorální vůči KSČM jakékoliv závazky porušit, pokud byly dány. Vždyť zločin proti tyranu není zločinem!

Jiří Witzany, 9.3.2003