Radě HMP chybí politická síla k reformě systému
rozdělování peněz mezi městské části
Na
úrovni Rady i výborů ZHMP je již dlouho vedena diskuse o potřebě reformy
systému rozdělování dotačních prostředků mezi 57 pražských městských částí.
Jedná se o nemalé peníze, v roce 2004 šlo o 3,1 miliardy Kč, a pro městské
části jde o hlavní zdroj jejich běžných příjmů. Mezi ostatní zdroje příjmů
patří zejména daň z nemovitostí, místní poplatky a příjmy z vlastního
hospodaření. Vzhledem k tomu, že příjmy hlavního města jsou odvozeny od
výběru jednotlivých daní, bylo by logické, aby podobným způsobem byl
konstruován i finanční vztah k městským částem. Praha sama navíc volá po
novele zákona o rozpočtovém určení daní tak, aby příjmy města byly více vázány na
ekonomickou aktivitu na území hlavního města Prahy. Současný systém totiž
stanovuje daňový výnos pro Prahu zejména jako fixní procentuální podíl
celkového výběru daní (DPH a daní z příjmu) na území republiky, motivační
složka systému daňového určení je zanedbatelná. Na příjmech Prahy se proto
nijak neprojevuje její nadprůměrný ekonomický růst.
Avšak zpět k přerozdělování rozpočtových prostředků
vůči městským částem. Ten bohužel již několik let funguje v podstatě na
principu „co jste si vyboxovali v minulosti, bude vám po jistém plošném
procentuelním navýšení přiděleno i pro další rok“. Téměř každému je jasné, že
tento systém je neudržitelný a postrádá logiku. Praha na jednu stranu volá po
systémové změně při přerozdělování celorepublikových daní, sama si však
nedokáže uklidit na svém dvorku. Např. již při porovnání dotačních prostředků
na jednoho obyvatele městské části dostáváme markantní rozdíly, od 1720,- Kč do
6310,- Kč. Mezi další smysluplná kritéria, kromě počtu obyvatel, patří
bezesporu i rozloha městské části, plocha udržované zeleně, udržovaných
komunikací,počet žáků apod., ale na druhou stranu i motivační vazba na výběr
daně z příjmu fyzických osob na území městské části.
Po dlouhých diskusích schválila rada HMP začátkem září
návrh, který tato kritéria poměrně rozumným způsobem zohledňoval a k němuž
by město postupně přešlo v letech 2006-2008 tak, aby byly eliminovány
příliš velké výkyvy u některých městských částí. Např. v případě Prahy 15
by došlo na základě schválených objektivních kritérií bezprostředně k poklesu
dotace o 47 milionů Kč zatímco u Prahy 5 k růstu o 56 milionů Kč. Starostové
však posléze navržený systém na svém sněmu většinově odmítli. Zřejmě každý chce
mít ve volebním roce 2006 raději své dosavadní dotace jisté, spíše než riskovat
v novém systému. Rada HMP proto kapitulovala a dne 4.10. revokovala své
původní usnesení s tím, že se vrátila k dosavadnímu setrvačnému
systému. Dotace z roku 2005 tak bude pro rok 2006 navýšena o 1,19%
s několika korekcemi u městských částí, kde dotace na 1 obyvatele poklesla
pod 2100,- Kč na obyvatele. Vítězí tak opět bohužel zcela neprůhledný a
nespravedlivý systém setrvačného rozdělení rozpočtových prostředků bez ohledu
na rozsah veřejných služeb i ekonomickou úspěšnost jednotlivých městských
částí. Poněkud alibisticky je úkol pro nalezení smysluplného dotačního vztahu
odložen na další rok. Jak ale k takovému kroku může tato Rada dospět těsně
před komunálními volbami, jestliže pro něj nenašla dostatek politické síly a
odvahy již dnes?
Jiří Witzany (ED), člen FV
ZHMP