Radě HMP chybí politická síla k reformě systému rozdělování peněz mezi městské části

 

Na úrovni Rady i výborů ZHMP je již dlouho vedena diskuse o potřebě reformy systému rozdělování dotačních prostředků mezi 57 pražských městských částí. Jedná se o nemalé peníze, v roce 2004 šlo o 3,1 miliardy Kč, a pro městské části jde o hlavní zdroj jejich běžných příjmů. Mezi ostatní zdroje příjmů patří zejména daň z nemovitostí, místní poplatky a příjmy z vlastního hospodaření. Vzhledem k tomu, že příjmy hlavního města jsou odvozeny od výběru jednotlivých daní, bylo by logické, aby podobným způsobem byl konstruován i finanční vztah k městským částem. Praha sama navíc volá po novele zákona o rozpočtovém určení daní tak, aby příjmy města byly více vázány na ekonomickou aktivitu na území hlavního města Prahy. Současný systém totiž stanovuje daňový výnos pro Prahu zejména jako fixní procentuální podíl celkového výběru daní (DPH a daní z příjmu) na území republiky, motivační složka systému daňového určení je zanedbatelná. Na příjmech Prahy se proto nijak neprojevuje její nadprůměrný ekonomický růst.

          Avšak zpět k přerozdělování rozpočtových prostředků vůči městským částem. Ten bohužel již několik let funguje v podstatě na principu „co jste si vyboxovali v minulosti, bude vám po jistém plošném procentuelním navýšení přiděleno i pro další rok“. Téměř každému je jasné, že tento systém je neudržitelný a postrádá logiku. Praha na jednu stranu volá po systémové změně při přerozdělování celorepublikových daní, sama si však nedokáže uklidit na svém dvorku. Např. již při porovnání dotačních prostředků na jednoho obyvatele městské části dostáváme markantní rozdíly, od 1720,- Kč do 6310,- Kč. Mezi další smysluplná kritéria, kromě počtu obyvatel, patří bezesporu i rozloha městské části, plocha udržované zeleně, udržovaných komunikací,počet žáků apod., ale na druhou stranu i motivační vazba na výběr daně z příjmu fyzických osob na území městské části.

          Po dlouhých diskusích schválila rada HMP začátkem září návrh, který tato kritéria poměrně rozumným způsobem zohledňoval a k němuž by město postupně přešlo v letech 2006-2008 tak, aby byly eliminovány příliš velké výkyvy u některých městských částí. Např. v případě Prahy 15 by došlo na základě schválených objektivních kritérií bezprostředně k poklesu dotace o 47 milionů Kč zatímco u Prahy 5 k růstu o 56 milionů Kč. Starostové však posléze navržený systém na svém sněmu většinově odmítli. Zřejmě každý chce mít ve volebním roce 2006 raději své dosavadní dotace jisté, spíše než riskovat v novém systému. Rada HMP proto kapitulovala a dne 4.10. revokovala své původní usnesení s tím, že se vrátila k dosavadnímu setrvačnému systému. Dotace z roku 2005 tak bude pro rok 2006 navýšena o 1,19% s několika korekcemi u městských částí, kde dotace na 1 obyvatele poklesla pod 2100,- Kč na obyvatele. Vítězí tak opět bohužel zcela neprůhledný a nespravedlivý systém setrvačného rozdělení rozpočtových prostředků bez ohledu na rozsah veřejných služeb i ekonomickou úspěšnost jednotlivých městských částí. Poněkud alibisticky je úkol pro nalezení smysluplného dotačního vztahu odložen na další rok. Jak ale k takovému kroku může tato Rada dospět těsně před komunálními volbami, jestliže pro něj nenašla dostatek politické síly a odvahy již dnes?

 

Jiří Witzany (ED), člen FV ZHMP