iRozhlas: ‚Riskantní operace‘ úředníků při správě státních dluhů? Minus miliarda, říká policie

Česká politika | 5. Srpna 2018iRozhlas: ‚Riskantní operace‘ úředníků při správě státních dluhů? Minus miliarda, říká policie

Úředníci ministerstva financí se v minulosti pustili do riskantních transakcí s bankami při správě státních dluhů. Upozornil na ně prof. Jiří Witzany a jeho studenti oboru Finanční inženýrství FFÚ VŠE. Smyslem transakcí bylo zajistit státní kasu před velkými výkyvy kurzů měn nebo růstem úrokových sazeb. Jenže místo toho si nejméně v jednom případě připsal stát hned po uzavření kontraktu s bankou téměř miliardovou ztrátu, jak zjistil Radiožurnál. Navíc operace mohla být i za hranou zákona.

„V tomhle případě je jisté, že stát žádnou potřebu uzavírat takovou smlouvu neměl. Byl to zcela spekulativní obchod, vlastně se jednalo o jakousi sázku. “

Jiří Witzany (matematik a pedagog)

K takovému závěru došla po dvou letech vyšetřování policie. Na ní se původně obrátilo samo ministerstvo financí, a to na základě výsledků rozsáhlého interního auditu, jenž podivné transakce uzavírané v minulých letech mapoval. Kontroloři tehdy odhalili pět sporných operací, kterými stát spekuloval na pohyb kurzů měn či úroků ze státních dluhopisů. Jejich výsledkem byla údajně celková ztráta odhadovaná ke konci roku 2015 až na 14 miliard korun.

 

Podle zjištění Radiožurnálu policie nedávno v případu vydala dvě rozhodnutí. První z nich se týká smlouvy ministerstva s německým kolosem Deutsche Bank z roku 2005. Druhé pak všech zbylých transakcí. V obou případech policie další vyšetřování odložila. V tom prvním ale jen kvůli promlčení věci.

„Policejní orgán dospěl k závěru, že by se v jednom případě mohlo jednat o trestný čin zneužití pravomoci veřejného činitele, a to podle trestního zákona platného před rokem 2009,“ uvedl na dotaz Radiožurnálu k závěrům vyšetřování státní zástupce Miloš Klátik. Druhé rozhodnutí konstatuje, že zbylé transakce, ačkoliv byly v některých případech také ztrátové, nebyly trestným činem.

Odložení kauzy nicméně zatím není definitivní. Ministerstvo financí totiž proti verdiktu policie podalo stížnost. „O ní zatím nebylo rozhodnuto a trestní řízení tak nebylo pravomocně ukončeno,“ uvedl mluvčí úřadu Filip Běhal. Co konkrétně se ministerstvu na verdiktu nelíbí, tak nechtěl sdělit s tím, že úřad „nechce ohrozit průběh trestního řízení“.

Podpis za miliardu

Problematickou smlouvu s Deutsche Bank podle dokumentu policie za stát podepsali tehdejší šéf odboru řízení státního dluhu Jiří Franta a jeho podřízený Petr Pavelek. Úředníci údajně prostě jen přijali návrh banky tak, jak jim ho přinesla, a vůbec nezkoumali jeho tržní hodnotu.

„Pokud by ji znali, muselo být zřejmé, že pro Deutsche bank bude výhledově daný obchod nadmíru ziskový, což bude znamenat ztrátu pro Českou republiku,“ vysvětluje policie v rozhodnutí, proč je podezřívá z porušení zákona.

Petr Pavelek, který stojí za podpisem problematické smlouvy, na ministerstvu financí stále pracuje, nyní vede odbor řízení státního dluhu | Zdroj: Profimedia

Znalecký posudek, který si k tomu detektivové zadali, vyčíslil ke dni uzavření smlouvy ztrátu pro stát na 924,9 milionu, tedy téměř miliardu korun. Vzhledem k tomu, že kontrakt platí až do roku 2020 a v roce 2009 byl pozměněn, nelze však podle policie konečnou výši škody zatím vyčíslit a přičíst ji tak úředníkům. A trestný čin kvůli vlastnímu podpisu smlouvy byl promlčen po pěti letech, tedy v září roku 2010.

Pro zajímavost – původní audit ministerstva financí byl mnohem přísnější a šel dál než policie. Výsledky operace s Deutsche bank propočítal až do roku 2015. Celkovou ztrátu kontroloři odhadli na zhruba pět miliard korun.

Co si dnes o smlouvě a názoru policie myslí dotyční úředníci, není jasné. Jiří Franta je již řadu let v důchodu. Bydlí v postarším řadovém domku hned za Prahou. Radiožurnál u něj zazvonil s tím, že ho chce požádat o vysvětlení. Franta to ale označil za drzost, rozloučil se a odešel. Petr Pavelek na ministerstvu stále pracuje, nyní vede právě odbor řízení státního dluhu. Až do začátku května byl náměstkem pro státní rozpočet, na vlastní žádost ale z funkce odešel.

„Důvody pana Pavelka pro odchod z pozice náměstka pro veřejné rozpočty byly osobního charakteru a s touto věcí nijak nesouvisely,“ ujistil mluvčí ministerstva Běhal. Na něj také Pavelek odkázal s otázkami Radiožurnálu na to, jak případ nyní vidí. Běhal ale řekl, že do rozhodnutí o stížnosti ministerstvo nic komentovat nebude. Na otázky neodpověděla ani Deutsche Bank. „Děkujeme za pochopení, že to nebudeme komentovat,“ napsala mluvčí banky Anke Veil.

Sázka na exotiku

Na fakt, že se lidé z ministerstva pustili při správě státního dluhu do riskantních her, upozorňoval ještě před auditem také matematik a pedagog z Vysoké školy ekonomické Jiří Witzany. V minulých letech totiž získal k některým obchodům dokumentaci a se svými studenty je podle obsažených podmínek propočítal.

Odpovědnost ministrů

Odpovědnost podle Jiřího Witzanyho padá i na hlavy šéfů ministerstva. Sporná smlouva s Deutsche bank se uzavírala v době, kdy resort vedl Bohuslav Sobotka. Po něm ho převzal Eduard Janota, Miroslav Kalousek, Jan Fischer a nakonec Andrej Babiš, který po více než roce ve funkci zadal audit. Zda nějaké sporné smlouvy, které doposud platí, ministerstvo změnilo nebo bude chtít změnit, není jasné. „Nepovažujeme za vhodné komentovat důsledky probíhajícího trestního řízení, dokud není pravomocně skončeno,“ uvedl Běhal. Veškeré kontrakty podle něj nyní ministerstvo také transparentně zveřejňuje v registru smluv. Podle Witzanyho se například problematická smlouva s Deutsche bank upravila v roce 2009, ztráty ale údajně pokračovaly dál.

Za vysoce riskantní a nestandardní tak už před lety považoval právě smlouvu s Deutsche Bank. „Když jsem tu transakci viděl, tak mě bylo prakticky na 99 procent jasné, že je to problém. Byla velice složitá a v takových případech existuje velké riziko, že stát na rozdíl od investiční banky vůbec neví, co vlastně uzavírá,“ popisuje.

Princip obchodu mezi státem a Deutsche bank podle něj spočíval v tom, že si u emise dluhopisů za miliardu eur stát vymění úrok dle sazby EURIBOR proti „velmi exoticky konstruovanému proměnlivému úroku“. Nešlo tedy o klasickou zajišťovací operaci, která má za cíl snížit nejistotu budoucích plateb státu. „V tomhle případě je jisté, že stát žádnou potřebu uzavírat takovou smlouvu neměl. Byl to zcela spekulativní obchod, vlastně se jednalo o jakousi sázku,“ zdůrazňuje Witzany.

Standardní podle něj nebyla ani praxe, že šéf odboru řízení státního dluhu měl tehdy od ministrů financí plnou moc uzavírat tak obří transakce. A navíc nad činností odboru nefungoval ani kontrolní systém.

Definitivní výsledek šetření a případné další kroky ministerstva by měly být jasné po prázdninách. Státní zástupce chce o stížnosti proti usnesení policie rozhodnout zhruba do měsíce.

Jana Klímová, 30.6.2018