Jiří Witzany

Jiří Witzany v debatě Radiožurnálu

Dnes od 17h se v přímém přenosu Radiožurnálu za účasti Jiřího Witzanyho konala debata kandidátů na primátora na téma pražských investic, dostupnosti bydlení, nebo bezpečnosti.  Záznam debaty moderované Janem Pokorným si můžete poslechnout zde. Níže najdete stručné poznámky kandidáta Evropské koalice pro Prahu k předem zaslaným tématickým okruhům.

1.  Finanční situace Prahy, (ne)schopnost investovat, přebytky na městském účtu

Rok 2017 skutečně skončil s přebytkem cca 7,45 miliardy (vlastní hospodaření cca 5 miliard, příjmy 73 miliard – zvýšené daňové příjmy spojené s růstem ekonomiky, výdaje cca 68 mld., kapitálové výdaje však byly čerpány jenom z 69% rozpočtu). Pravidelně dochází k zapojení „úspory hospodaření“ cca 20 mld za účelem krytí státních transferů, které přichází až v průběhu roku a nejsou součástí schváleného rozpočtu.

Ve zprávě o plnění rozpočtu za 1-6/2018 se dovídáme, že Praha nedokáže dobře organizovat své veřejné zakázky a z plánovaných investic přebývá 9,7 miliardy, přesto ale zastupitelstvo schvaluje upravený a zjevně zcela nereálný rozpočet, podle nějž má město utratit 96,6 miliardy Kč se schodkem 16,5 miliardy. Za posledních několik měsíců roku radnice plánuje utratit v kapitálových výdajích téměř 5x tolik (24 miliard) než za první polovinu roku (5,7 miliardy)!?

Celkové externí zadlužení ke konci roku 2017 je cca 21 mld (11 EIB, 10 dluhopisy, splatnost rozložena do 2019-2034), rating Prahy přitom je S&P AA-, Moodys A1 se stabilním výhledem, což je samozřejmě pozitivní.

Pokud jde o přebytky na městských účtech, podle rozvahy 12/2017 (kterou mimochodem není nijak jednoduché dohledat) je krátkodobý finanční majetek cca 55 mld, krátkodobé závazky asi 9 mld, tedy k dispozici cca 45 mld. Jedná se ovšem o HMP celkem, tedy včetně zůstatků MČ. Na druhou stranu je třeba podotknout, že Praha má značný vnitřní infrastrukturní dluh a to nejen v oblasti silniční infrastruktury či zanedbaných mostů, ale třeba také ve vodohospodářské infrastruktuře (odhady dofinancování zahájených investičních akcí dle zprávy o plnění celkově činí 176 mld. Kč!)

Doporučuji proto splácení závazků podle jejich splatnosti, ne předčasné splácení, volné prostředky je třeba použít pro rozvoj města. Prahu ale samozřejmě neuděláme bohatší tím, že její úspory překotně a jakkoliv utratíme. Investice města musí odpovídat jeho dlouhodobým strategickým plánům a musí být prováděny efektivně a samozřejmě bez korupce.

 2. Skluz u velkých staveb – dostavba metra, vnitřní a vnější okruh

 Podle Strategického plánu z roku 2009 měla být výstavba metra D zahájena již v roce 2013. To, že tomu tak není, je samozřejmě věc nízké kvality řízení Magistráty a městských organizací zajišťujících investiční přípravu, a to chceme změnit! Pokud jde o vnější okruh, tato investice je zajišťována státem, konkrétně ŘSD. Praha zde musí pomoci s nalezením a prosazením schůdného trasováním. Nelze pasivně čekat, že se stávající patová situace  vyřeší sama. V případě vnitřního okruhu by Praha měla mít hotové plány (trasování, projektovou dokumentaci, územní rozhodnutí atd.), což stále nemá, ale nezahajovat výstavbu, dokud nebude zahájena dostavba vnějšího okruhu, viz další otázka. Naopak chceme co nejdříve investovat do znásobnění počtu parkovacích míst P+R, do rozvoje tramvajové dopravy, uvažujeme i o znovuzavedení moderních trolejbusových linek. Naší preferencí je kvalita života v Praze, ne extenzivní budování silnic a tunelů uvnitř města. Ke kvalitě města patří opravené a čisté chodníky a ulice, veřejná zeleň, chceme např. revitalizovat areál holešovického Výstaviště a stromovku, investovat více do výstavby městských bytů, do kultury, pražských škol, včetně podpory vědy a výzkumu.

3. Za co by město mělo, případně nemělo v nejbližších letech utrácet: dostavba Blanky (Vlasta) apod.

 Výstavba vnitřního okruhu musí být podle Strategického plánu města koordinována s vnějším okruhem. K zprovoznění by nemělo dojít dříve než u vnějšího okruhu. Problémem je již Blanka, která přivádí obrovské množství aut do Holešoviček ale třeba i do centrálních částí Prahy 6. Praha by tedy měla pokračovat v přípravě trasování a projektu dostavby MO, ale tuto stavbu nezahajovat dříve, než bude zahájena dostavba chybějících části SOKP.  

 4. Co s Libeňským mostem, případně dalšími mosty, které jsou v nevyhovujícím stavu?

 Mosty musí samozřejmě procházet důkladnou statickou kontrolou, město si už nemůže dovolit fiasko a ohrožení životů jako u Trojského mostu. Na druhou stranu je třeba varovat před panikou, která může nahrávat mostařské stavební lobby, která by samozřejmě nejraději opravovala všechny mosty, a to v co nejdražší variantě, tedy cestou zbourání a výstavby nových mostů. U Libeňského mostu jsem si jist, že jej lze rekonstruovat při zachování jeho architektonické hodnoty, a dokonce i při částečném provozu, a to za cca 1/3 předpokládaných nákladů bourací varianty (1,5 miliardy). Toto stanovisko zastává např. ČKA.

5. Co je ve vaší programové nabídce jedinečné, co u jiných kandidátů nenajdeme?   

 Kandiduje 29 volebních stran v každé jednotlivé otázce lze asi najít nějakou shodu. Jedinečná je pro nás ale myslím kombinace důrazu na silné postavení Prahy v Evropě, na ochranu zeleně v Praze, na kvalitu života, zejména rozvoj veřejné dopravy spíše než extenzivní silniční výstavbu. Nezavíráme oči před stárnutím obyvatel města. Rozšíříme proto sociální služby pro seniory se zahrnutím zdravotní péče v městských zařízeních. Ke službám pro seniory budeme přistupovat na principu aktivního stárnutí a mezigenerační spolupráce.

Zároveň ale nejsme žádní levicoví liberálové, naopak klademe důraz na konzervativní hodnoty, jako je vstřícnost města k rodinám s dětmi a na zachování jeho jedinečného historického dědictví. Chceme dát do pořádku nejen pražské komunikace a vymýtit hazard, prostituci či drogy, ale také změnit chaotický investiční a územně plánovací proces města. Ačkoliv to zní možná trochu procesně a nesrozumitelně, jedná se o klíčový problém města, který si zjevně současné politické strany zastoupené v zastupitelstvu Prahy nepřipouštějí.